Zemědělci by tak měli přijít až o desítky milionů korun ročně, které by stát ušetřil. Alespoň podle výsledků loňských kontrol, jež ještě s krácením dotací nepočítaly.
Systém fungující od počátku letošního roku však má vadu na kráse. Veřejnost se konkrétní výši sankce nedozví, protože stát tento údaj nesleduje. "Evidence sankcí v korunách bohužel nevyplývá z žádného nařízení, proto je fond nikde neeviduje," potvrdil Vilém Frček, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který dotace vyplácí.
Lidé se tedy nemohou dozvědět, jak byl ten který podnik či farmář potrestán, když například zamořoval své okolí zápachem nebo jej jinak znečisťoval.
Firmy švindlují
Fond vydá pouze počet přestupků a prohřešek. Loni se tak na "index" dostalo 95 firem. Ty například švindlovaly tím, že rozoraly meze, louky nebo pastviny, aby rozšířily pěstební plochu. A to nesmí.
Nezveřejňuje se také, kdo, kde a jak překročil přísně zakázané pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory a řepy) na kopcích s průměrnou svažitostí přes dvanáct stupňů. Zní to možná legračně, ale právě tento zákaz má chránit nezastupitelný výrobní prostředek - zemědělskou půdu - před erozí a vyplavováním živin z polí.
Tohoto přestupku se přitom loni dopustily podniky v jedenadvaceti případech z 595 namátkových kontrol. Zemědělci přitom v ČR hospodaří v průměru na devíti hektarech z deseti v pronájmu, tedy na cizím.
Už příští čtvrtek se mají přitom do Prahy kvůli návštěvě evropské agrární komisařky Mariann Fischer Boellové sjet tisíce zaměstnanců zemědělských firem, kteří chtějí podpořit své šéfy v boji za vyšší dotace.
Čeští zemědělci totiž ve srovnání s kolegy z původní evropské patnáctky nedostávají jejich plnou výši. A to berou jako nespravedlnost. Na demonstraci proto zazní kritika vlády. Ta totiž podle agrární komory nedělá pro české zemědělce dost pro to, aby přečkali hospodářský propad bez úhony.
Zemědělci nejsou konkurenceschopní
Kritická je podle agrárníků situace na trhu s mlékem, jehož cena se oproti loňsku propadla o více než polovinu, kdy byla ovšem v rekordních výšinách. Část zemědělských podniků poslala ministru zemědělství Petru Gandalovičovi otevřený dopis, v němž ho obviňuje z nečinnosti.
"Odmítáme tento konfrontační způsob komunikace otevřeným dopisem v situaci, kdy jsou jasně dané možnosti podpory mléčného sektoru a zemědělská veřejnost je o těchto nástrojích průběžně informována,“ hájil se včera ministr.
Vláda už zvýšila garance úvěrů a dotace úroků z úvěrů přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond na úroveň 2,8 miliardy korun. V programu rozvoje venkova je podle Gandaloviče připraven start programu podpory malých producentů mléka. EU také zvýšila exportní dotace na mléčné výrobky. To je však podle komory stále málo.
Zemědělci loni vydělali necelých deset miliard korun, což je skoro o polovinu méně než v roce 2007. Na dotacích od státu a EU dostali téměř padesát miliard, takže skoro čtyřicet prodělali. "Pokud se na obor díváme jako na celek, tak naši zemědělci mají prostě příliš vysoké náklady a nízkou konkurenceschopnost," uvedl ekonom Jiří Schwarz z Vysoké školy ekonomické.
Také šéf komory Jan Veleba by dotace zrušil. "Kdyby nebyly ve všech zemích, tak bychom na tom byli dobře. Ale Francouzi a Němci to nedopustí."
Kolik loni dostali na dotacích přední členové Agrární komoryZD Krásná Hora 34 665 175 Kč AGPI Písek 21 946 553 Kč Zemědělské a obchodní družstvo Kámen 21 549 763 Kč AGRO & Kombinát Dolní Žandov 20 893 901 Kč AGRO Jesenice 19 449 200 Kč Kralovická zemědělská 17 935 534 Kč PROAGRO Radešínská svratka 17 527 219 Kč Zemědělská společnost Dobříš 17 319 698 Kč PIAS Suchdol 17 024 225 Kč Žihelský statek 16 979 581 Kč Pramen: Ministerstvo zemědělství |
