Ředitelství vodních cest dokončilo po pěti letech studii vlivu jezu v Děčíně na životní prostředí. Od předchozích plánů se liší tím, že má být vůči životnímu prostředí výrazně ohleduplnější.
V Děčíně by podle plánů měl vyrůst jez s malou vodní elektrárnou a také několik biokoridorů pro živočichy, například rybí přechody. Samotný jez by vyrostl zhruba na úrovni děčínského nákladového nádraží.
Třináctisetstránkový materiál teď bude zkoumat ministerstvo dopravy, které ho nechá připomínkovat například ekologickými organizacemi. Právě na jejich odporu plány na splavné Labe troskotají.
"Zatím jsme se s tím neseznámili a vzhledem k obsáhlosti celé studie to nemůžeme komentovat. Stále si však myslíme, že ta stavba je v době úsporných opatření velmi sporná," potvrzuje postoj ekologů mluvčí Arniky Zora Kasíková.
Náklady na jez a plavební komoru odhaduje ŘVC na 4,2 miliardy korun, elektrárna by vyšla na dalších 1,5 miliardy. "Stavba by se vrátila státu do deseti let," tvrdí šéf vodní cesty Miroslav Šefara.
Přípravy stály zatím 360 milionů
Stát připravuje stavbu jezů na Labi více než dekádu. Podle Šefary přípravy vyšly dosud na 360 milionů korun. "Nechali jsme zpracovat všechny požadavky ekologů do fáze projektů, ale vždy se ukázaly jako škodlivé," tvrdí. Podle Jana Hodovského, který studii vlivu na životní prostředí připravoval, se přitom požadavky ochránců přírody jen stupňovaly.
Jez v Děčíně podporuje ministr dopravy Vít Bárta, ale to jeho stavbě nestačí: nejsou na něj vůbec peníze. Podle ministra by se tak mohly použít peníze z projektů PPP, tedy zapojení soukromých firem.
Podle Šefary by splavné Labe pomohlo i českému exportu, protože cesta po vodě do Hamburku je levnější než po silnici nebo železnici. "Osmdesát procent nákladů na cestu do Šanghaje tvoří cesta po zemi do Hamburku," tvrdí.
Často nesplavné Labe způsobuje velké potíže rejdařům. "Jsme stále nuceni odmítat zakázky," argumentuje šéf Evropské vodní dopravy Lukáš Hradský.
