Vláda zavedla cenové stropy na elektřinu a plyn pro letošní rok kvůli prudkému zdražení komodit na trhu během loňské energetické krize. Stropy byly stanoveny na 6 000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3 000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat i distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku.
„Podle současného odhadu nákladů na zastropování silové složky cen energií v roce 2023 dosáhnou celkové náklady částky okolo 50 miliard korun,“ říká David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
KOMENTÁŘ: Zastropované ceny energií zaplatíme inflací. A to i s úroky |
Státní rozpočet pro letošní rok původně počítal s částkou na zastropování ve výši 100 miliard korun. Některé další scénáře předpovídaly náklady ještě výrazně vyšší. K jejich snížení pomohl zejména pokles cen energií na trhu.
Počátkem roku využívali ve svých cenících vládní stropy na energie téměř všichni tuzemští dodavatelé. Bez zastropování by podle nich byly ceny elektřiny a plynu ještě výrazně vyšší. Vláda proto schválila kompenzační mechanismus pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů, který měl pokrýt náklady energetických dodavatelů a zároveň zamezit případnému zneužití cenových stropů.
Během roku však dodavatelé v reakci na pokles velkoobchodních cen energií začali nabízet dodávky pod úrovní cenového stropu. Tím se snížilo i čerpání kompenzací od státu.
