Jenomže ono skutečně o nic jiného nešlo. Policejní mluvčí Jaroslav Ibehej důvody zásahu nevysvětlil, omezil se jen na nicneříkající komentář „provádíme úkony trestního řízení.“ (více o zásahu čtěte zde)
Vysvětlení je ale v textu povolení k prohlídce v prostorách úřadu. Píše se v něm, že policie podezírá předsedkyni úřadu Alenu Vitáskovou, že se dopustila přečinů porušování povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele, když Veseckou jmenovala místopředsedkyní „ač si byla vědoma, že (Vesecká) nesplňuje kvalifikační požadavky.“
Sama Vesecká serveru iDNES.cz potvrdila, že policisté při zásahu především sháněli její jmenovací dekret. Ve stejném duchu situaci komentoval mluvčí úřadu Jiří Chvojka.
Demonstrativní policejní zásah kvůli jmenovacímu dekretu působí opravdu bizarně. Podle informací iDNES.cz vyšetřuje jmenování Vesecké protikorupční útvar z Plzně na základě trestního oznámení podaného před několika měsíci.
Policisté už kvůli tomu úřad kontaktovali písemně a jmenovací dekret žádali. Úředníci jej nevydali, reagovali dotazem, k čemu dokument policisté přesně žádají. Místo odpovědi přišla razie.
Nálepka nebrání v postu vysokého úředníka
Debaty o tom, zda Vesecká splňuje požadavky na svou funkci podle energetického zákona trvají od loňského listopadu. Před příchodem na ERÚ vedla soukromou advokátní praxi, v letech 2005 až 2010 byla nejvyšší státní zástupkyní. Ze státních služeb odešla s nálepkou příslušnice „justiční mafie“, do níž ji zařadila exministryně spravedlnosti, dnes poslankyně Marie Benešová. Nálepka ale nebrání v práci na postu vysokého státního úředníka.
Energetický zákon vyžaduje, aby měl místopředseda ERÚ profesní zkušenost v energetice a právě kolem toho se točí výtky kritiků, Vesecká dřív v energetice nepracovala. Tvrdí ale, stejně jako její šéfka Vitásková, že požadavek splňuje, protože se jako advokátka i jako žalobkyně zabývala kauzami týkajícími se energetického podnikání. Na ERÚ má na starosti legislativní oblast a problematiku správních řízení.
Nová fakta k tomu, jaké požadavky klade zákon na místo Vesecké, či jaké jsou její kvalifikační předpoklady, policie nemusí hledat zašifrované v zabavených počítačích a šanonech. Jde o dávno známá fakta. A těžko mohou policisté předpokládat, že na Vesecké jmenovacím dekretu najdou její životopis s výčtem energetických kauz, jimž se věnovala a o něž opírá svou energetickou praxi.
Demonstrace síly
Zátah hned na třech pracovištích ERÚ daleko víc než hledání důkazů o zločinu vypadá na demonstraci síly. Demonstraci určenou hlavně šéfce ERÚ.
Vitásková si během působení v čele úřadu dokázala znepřátelit snad všechny zájmové skupiny v energetické branži a většinu vládnoucích politiků. Na její odchod je silný tlak. Z funkce ji měl dostat nový energetický zákon, který mění vedení úřadu. Místo jednoho předsedy mu má šéfovat pětičlenná rada. Potíž je v tom, že zákon se v parlamentu zadrhl na tak dlouho, že rada ERÚ nevznikne dřív než v roce 2017.
Vitáskové by mohl zlomit vaz ještě rozsudek v kauze údajných solárních podvodů z roku 2010, kde se ocitla mezi devíti obžalovanými - přestože sama na úřad přišla rok poté, co ke zločinu došlo a přestože sama neměla přímou pravomoc v případu rozhodovat. Soud se ale táhne a je málo pravděpodobné, že pravomocný verdikt přijde ještě před „přirozeným“ koncem funkčního období Vitáskové.
Představa, že policejní razie na ERÚ se odehrála hlavně proto, aby zastrašila jeho nezničitelnou šéfku, je ovšem strašidelná hlavně pro normální občany této země.
