Vývoj zahraničního dluhu výrazně ovlivnilo snížení stavu vkladů zahraničních klientů v tuzemských obchodních bankách. Zároveň se snížil objem prostředků Evropské komise uložených na účtech u ČNB.
V případě vládního a podnikového sektoru zadlužení naopak rostlo. Vláda vydala emisi dlouhodobých dluhopisů v zahraničí a pokračovala v čerpání úvěru od Evropské investiční banky na rozvoj školství a regionálních projektů. Na celkovém zadlužení se vládní sektor podílel 21 procenty.
Podnikový sektor zaznamenal růst zahraničního dluhu v souvislosti s čerpáním dodavatelských úvěrů.
"Pozitivní zprávou je pokles krátkodobého dluhu ve prospěch dlouhodobého, což dále snižuje riziko financování dluhu," komentoval analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.
