Pražské sídlo Exportní garnanční a pojišťovací společnosti (EGAP).

Pražské sídlo Exportní garnanční a pojišťovací společnosti (EGAP). | foto: MAFRA

Stát dohlédne na exportní úvěry, průšvihy s nesplácením mají skončit

  • 7
Třicet miliard dosud daňové poplatníky stály nepovedené vývozní úvěry, které poskytla Česká exportní banka a pojistila je státní Exportní garanční a pojišťovací společnost. Aby vláda měla nad oběma institucemi lepší kontrolu, schválila minulý týden jejich přeměnu. Postupně by měla vzniknout jedna exportní agentura.

První fáze přeměny spočívá v kompletním vlastnickém přesunu banky pod pojišťovnu. Ta dnes vlastní 16 procent jejích akcií, nově bude mít stoprocentní podíl.

Akcionářem České exportní banky (ČEB) i Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) je v současnosti ministerstvo financí. „Věříme, že přesun bude trvat méně než dva roky,“ říká Ondřej Landa, náměstek ministryně financí.

Od nově vzniklého holdingu očekává, že zamezí zbytečnému handrkování. „Když obchodní případ selže, dohadují se, kdo za to může. EGAP chce krátit pojistné, ČEB argumentuje, že nepochybila. Stát pak něco doplatí ČEB a něco EGAP, ale obě instituce mezi sebou generují další náklady – na právníky, soudí se u rozhodčích soudů, na mediátory,“ vysvětluje Landa.

Synergie a v některých případech i úspory by se pak daly najít ve výdajích na riskmanagement, obchod, marketing a personální či právní oddělení. Státní banka i pojišťovna přitom mají nadále sloužit exportérům, ale jen jako poslední záchrana. To pro případ, kdy exportérovi na komerčním trhu žádná banka nepůjčí a komerční pojišťovna ho nepojistí.

Do špatných projektů se stát hrnout nebude, spíš se soustředí na obory, kterým se komerční banky vyhýbají – například letectví či jadernou energetiku. Navíc si exportér bude muset vybrat – buď dostane státní úvěr, nebo státní pojistku, ne obojí. 

„Chceme, aby státní pojišťovna pojišťovala komerční banku, takže expozice státu nebude až taková, a předpokládáme, že hodnotící procesy v komerčních bankách budou zodpovědnější,“ doufá Landa. Ve druhé fázi by pak z holdingu vznikla exportní agentura, jež se má soustředit hlavně na pojišťování úvěrů. „Převládat v ní bude pojišťovací část, ale ne podle zákona o pojišťovnictví. Bude moci poskytovat i úvěry,“ přibližuje Ondřej Landa.

Postupné prorůstání banky a pojišťovny neznamená, že by dlužníci měli přestat své úvěry splácet. „Na vymáhání úvěrů se speciálně soustředíme,“ ujišťuje Landa. Pokud by se do té doby nevyřešily a nemohly by z právních důvodů přejít na novou exportní instituci, existují úvahy o vytvoření konsolidační agentury, kam by spadly.

Tíha historie

V ČEB stále doznívají důsledky nepovedených úvěrů z let 2008 až 2012. Mohl za ně jak tehdejší management firmy, který byl vyšetřován policií, tak skutečnost, že vznikly v těžké době. „Šlo o období zvýšené nestability ve světě (napjaté vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, sankce vůči Rusku, válka v Sýrii, pokus o puč v Turecku),“ píše se ve vládním návrhu na přeměnu exportních institucí.

Mezi největší průšvihy patřily elektrárna za polárním kruhem Poljarnaja, slovenská ocelárna Slovakia Steel Mills a naposledy nedostavěná turecká elektrárna Adularya. Stát jenom v posledním projektu dosud utopil 12 miliard korun a stojí před rozhodnutím, zda přijmout tureckou nabídku, aby si Česko elektrárnu ponechalo, dostavělo a provozovalo.

„Turecká lira oslabuje, v sousední Sýrii je napůl válečný stav, návratnost je nejistá. Časový horizont na rozhodnutí není daný,“ vykresluje situaci Landa.

Podle Landy jsou největší průšvihy z hlediska státního rozpočtu sanované, i když se stále doufá, že se něco vymůže. „Taková ztráta je samozřejmě špatně, na druhou stranu státní podpora exportu není primárně míněna jako výdělečná záležitost. Je to služba pro domácí exportéry, hospodářství se to vrátí jinde. Jde o to, jak velkou cenu je stát ochoten na podporu dát,“ zdůrazňuje Landa.

Větší opatrnost

Poslední čtyři roky, když se ukázalo, že úvěry na stavbu skláren, elektráren (převážně v Rusku), továren či obchodních center dlužníci splácet nebudou a okolnosti přiklepnutí některých úvěrů začala řešit policie, vedení banky výrazně omezilo úvěrování. Banka stejně jako státní pojišťovna mají jasný úkol: nebýt ztrátové. Jestliže v rekordním roce 2010 poskytla banka úvěry za 43,7 miliardy korun, loni to bylo jen za 5,6 miliardy.

Podle banky je to kromě větší opatrnosti také tím, že v období současného hospodářského růstu poptávka po státem podpořeném financování klesá. Navíc na trhu je k mání levné komerční financování.

„Řada klientů bance předčasně splatila svoje úvěrové závazky, v úhrnu se jednalo o více než 10 miliard korun,“ říká Jan Černý, mluvčí ČEB. Kromě přenastavení institucí se chystá vláda také projednat změnu pravidel pro jejich fungování. Největší revoluce se týká financování. Dnes ČEB sama peníze shání a EGAP ukládá coby pojistné rezervy na trhu. 

Nově by se vše přesunulo do státní pokladny, kterou protéká státní rozpočet. Bance by tak odpadly náklady spojené s vydáváním vlastních dluhopisů, za které stát dnes ručí. Peníze na poskytování úvěrů by čerpala přímo z pokladny. 

Nově by se také obchodní případy nad určitou výši – mluví se o exportu za tři až šest miliard – musely schvalovat na vládní úrovni. Stát by si tak lépe pohlídal, jaké úvěry a s jakým rizikem chce podpořit.