Zejména na začátku roku se také projevilo předzásobení odběratelů na konci minulého roku. Loni souhrnná produkce členů Unie výrobců lihovin meziročně klesla o tři procenta na 529.000 hektolitrů.
V Česku je podle Steinera v současnosti ve srovnání s Evropou jeden z nejhorších poměrů spotřební daně na lihoviny k dani na pivo a víno, čímž je tvrdý alkohol znevýhodněn. Z hlediska cen je výhodnější pít pivo než lihoviny, uvedl Steiner.
"Poptávka je letos proti loňsku nižší asi o 20 procent," řekl spolumajitel likérky Fruko Schulz Vladislav Blecha s tím, že podle jeho informací je to u ostatních výrobců podobné. Za poklesem prodeje bylo předzásobení velkoobchodů, protože loni v listopadu a prosinci byly dodávky výrazně vyšší. Prodej zásob by se ale podle něj měl blížit ke konci a stále není vidět výrazné oživení poptávky.
Po zvýšení spotřební daně se lihoviny staly pro spotřebitele drahé. "Daň už překročila akceptovatelnou mez pro zákazníka. Půllitrová láhev rumu se pohybuje k 90 korunám, pokud je zdaněna, jak má být," uvedl Blecha. Stát podle něj kvůli poklesu odbytu vybere na daních méně, než když byla daň nižší. Pokud se současný trend nezmění a zájem spotřebitelů neoživí, projeví se to i v zaměstnanosti u firmy, uvedl Blecha.
"To zdanění je strašlivé," prohlásila ředitelka Starorežné Prostějov Emilie Hnízdilová. Odbyt se podle ní pohybuje na úrovni 60 procent loňského roku. Za hlavní problém považuje to, že se vůbec nezdražila vína a piva. "Jestliže hodíme daň jen na jednu komoditu alkoholických nápojů, tak samozřejmě konzumenti se přesunou k jiným," uvedla.
Situaci výrobců ztěžuje také velká nabídka podezřele levných produktů za cenu okolo hodnoty daně. "Je to velmi těžká konkurence, když se pořád prodávají lihoviny bez papírů," uvedla ředitelka Starorežné. Likérka kvůli vyšší dani prodávala letos Prostějovskou režnou kolem 87 korun, zatímco loni to bylo asi o deset korun méně.
Trh s lihovinami ovlivňuje také pokles spotřeby v tuzemsku. Tento vývoj podle Steinera odpovídá například zkušenostem z Německa, kde se vyšší spotřeba ve východní části po sjednocení postupně srovnala na nižší západní úroveň. Je to výsledek změny životního stylu i rostoucího automobilismu, podotkl Steiner.
