V průměru mzdy vzrostly na 17 680 korun hrubého. Díky větším přídavkům státním zaměstnancům se už platy v obou sférách skoro srovnaly.
Ve státních službách je však více kratších úvazků. Pokud se tedy srovnávají jen zaměstnanci na plný úvazek, mají už lidé pracující pro stát více než pracovníci u podnikatelů.
Zatímco podnikatelé se řídí hlavně tím, aby jejich zboží nebylo moc drahé a měli slušný zisk, u státu jde o to, kolik peněz se té které skupině zaměstnanců podaří ze společné státní pokladny vybojovat. Letos navíc dostali k výdělku část třináctých platů, které byly loni zrušeny.
Ze tři čtvrtě milionu státních zaměstnanců dopadli v lednu nejlépe policisté, hasiči, vězeňští dozorci a celníci. Zákon, který jim měl zaručit vyšší růst platů, sice schválen nebyl, ale polovina z peněz, které měli dostat, jim zůstala. Například policisté si polepšili zhruba o 3500 korun na 28 tisíc korun hrubého měsíčně.
Více ve srovnání s ostatními dostali i sociální pracovníci, odborníci v muzeích či kultuře. "Ale s nimi spadli do vyšší platové stupnice třeba i cestáři, údržba silnic," dodává Luděk Merta, šéf mzdového odboru ministerstva práce a sociálních věcí.
Nadstandardní příplatky si vymohly i odbory ve školství. "Od ledna musíme platit za přesčasy dvě stě procent platu. Takže když někdo supluje třeba za učitele na škole v přírodě, je vlastně hodina zaplacená třikrát," říká ředitel Základní školy Mikulandská v Praze Petr Tlustý.
Učitelé však v konečném součtu velké zvýšení platů nepocítí. Školy dostanou balík peněz a s tím musí vyjít. Méně jim tak letos zbývá na osobní příplatky a odměny.
Ještě větší boj o platy státních zaměstnanců se strhne v příštím, volebním roce. Vláda se sice zavázala propouštět a s tím i ušetřit na sumě peněz na platy, ale ministrům se do snížení počtu lidí nechce.
Firmy jsou při plánování zvyšování mezd obezřetnější, protože jim jde o postavení na trhu. "K motivaci udržet náklady pod kontrolou přispělo i posilování koruny, které podnikům mzdové náklady prodražuje proti zahraniční konkurenci," říká ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
U firem je vidět znatelná dělicí čára mezi těmi, kterým se daří, a těmi, kterým moc ne. Nejméně přidávají, pokud vůbec, textilky či výrobci nábytku sužovaní levnou konkurencí z Východu a restaurace těžko si zvykající na vyšší daně.
Naopak největších odměn se dočkali zaměstnanci bank a pojišťoven dosahujících miliardových zisků. Rychle rostou výdělky také v řadě podniků vyrábějících počítače či díly do aut. Liberecké Denso, výrobce klimatizací, například letos zvedá platy až o desetinu. Celkem letos ekonomové počítají s růstem výdělků nad 19 tisíc korun.
