Proslulý český křišťál, porcelánové nádobí, skleničky či skleněné varné konvice a pekáče, které vyrábějí firmy patřící do skupiny Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus, mají získat na přelomu roku nové financování dluhu ve výši téměř 4 miliard korun.
"Pověřili jsme americkou Citibank, aby pro nás zorganizovala přefinancování v Londýně," uvedl v rozhovoru pro MF DNES Jan Souček. Spolu s Radovanem Květem poskytl tuzemskému médiu rozhovor poprvé po čtyřech letech, ale oba se odmítli nechat vyfotografovat.
Květ a Souček vlastní podle informací MF DNES v křišťálovo- porcelánovém kolosu s ročními tržbami přes pět miliard korun zhruba poloviční podíl.
"Nepotvrdím to ani nevyvrátím, máme dohodu s bankami o mlčenlivosti. Ale takhle nějak se to říká," reagoval Souček. Podobně odpověděl i Květ. "Nikdo nemá majoritu," řekl.
Druhou polovinu ovládá ČSOB a fondy Tritton z majetku padlé IPB. ČSOB spravuje akcie kolosu pro stát. Vláda se proto letos v létě návrhem na přefinancování dluhů skupiny zabývala a schválila ho.
"Daňovým poplatníkům nedlužíme"
Nové peníze mají přitéct vydáním dluhopisů, které budou zčásti veřejně obchodovatelné, a mají pokrýt financování skupiny zhruba do roku 2015.
Ačkoliv sklárny i porcelánky, kterých je zhruba desítka, jsou spíše ztrátové a ještě před pěti lety měly celkové dluhy za sedm miliard korun, své úvěry splácejí. Doposud financující banky ČSOB, HSBC a Citibank dostaly zpět přes 3 miliardy korun.
"Veškeré závazky řádně platíme. A upozorňuji, že daňové poplatníky v této zemi jsme nestáli ani korunu," říká Souček. Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus jsou částečnými pohrobky padlé IPB, jejíž nesplácené úvěry převzal stát.
Souček a Květ však byli vedle spolumajitele televize Prima Ivana Zacha jedinými podnikateli, kteří se dohodli s ČSOB, jež IPB v roce 2000 převzala, na dalším financování. Tím se skupině de facto podařilo přežít.
Na začátku byl porcelán z Karlových Varů
U IPB mělo sklářsko-porcelánové impérium v době pádu banky podle Součka úvěr 3 miliardy korun, což byla necelá polovina všech půjček.
"Měli jsme peníze od syndikátu bank, a když z něj po roce IPB vypadla, našli se noví členové a refinancovalo se 100 procent," dodal Souček.
Z úvěrů, které kdy skupina měla na skupování firem, jsou podle něj nyní už splaceny všechny. Nové financování podle nich kryje už jen provoz podniků. Historii skupiny začal psát jako první Radovan Květ, který dříve pracoval v podniku zahraničního obchodu Keramika a v polovině 90. let se stal šéfem Porcely plus, jež exportovala výrobky Karlovarského porcelánu.
Nejprve zprivatizoval Porcelu, poté i Karlovarský porcelán, a když došly peníze, zaangažoval do skupiny tehdy vlivného obchodníka a spolumajitele IPB Antonína Charouze. Ve firmě se mihl i nynější spolumajitel televize Prima Ivan Zach či spolumajitel PPF a dříve i televize Nova Jiří Šmejc.
Skupina se vrhla na skupování skláren a tehdy se ke Květovi přidal právník Jan Souček. Zlatým pokladem skupiny nakonec byla privatizace Crystalexu, kterou před deseti lety za nestandardních podmínek vláda přiklepla právě Květově Porcele Plus.
Ačkoliv oba podnikatelé umí zjevně dobře chodit v byznysu i politice, trh jim nepřál. Zadlužené firmy těžko hledaly další trhy, které byly navíc spíše v útlumu, a do ruky jim nehrála ani sílící koruna a stoupající ceny plynu. Problém firmě podle Květa přinesl i teroristický útok v USA 11. září 2001.
"Došlo tam k obrovskému propadu poptávky a náš prodej už se nikdy nevrátil zpátky k dřívější úrovni," řekl. Krize však postihla i další evropské výrobce a především některé německé či rakouské sklárny zkrachovaly.
"Podařilo se nám převzít jejich trhy, zlepšili jsme kvalitu, a dostali se tak do segmentu s vyššími cenami výrobků," vysvětluje Květ, jak se firma dostává ze ztrát.
Letos by měla skupina opět skončit v mírné účetní ztrátě, provozní zisk by měl však dosáhnout 150 až 200 milionů korun při tržbách přes 6 miliard korun. Přefinancování úvěrů a získání dlouhodobých prostředků má napomoci skupině v příštím roce k zisku.
"Nechystáme už žádné velké propouštění ani uzavírání provozů. Naopak u některých skláren máme vyčerpanou kapacitu až do poloviny příštího roku," dodal Květ. Květ se Součkem nyní o prodeji svého podílu ani o koupi druhé poloviny firmy neuvažují.
ČSOB spolu se státem se sice nedávno pokusila akcie firmy prodat, nabízené ceny však podle zdroje z České konsolidační agentury byly tak nízké, že se rozhodla nadále vyčkávat.
"Ve sklářství i porcelánu nyní začíná boom. Neuděláme stejnou chybu, jako když se před lety prodaly Mittalovi ocelárny za 600 milionů korun, přitom nyní má zbývající jedenáctiprocentní podíl konsolidační agentury v této firmě hodnotu tři miliardy," konstatoval zdroj ze státní správy.
