Záležitost se týká všech cizinců, zejména Slováků, kteří si v československé federaci odpracovali alespoň 25 let a do důchodu šli až po jejím rozpadu. Pokud totiž doma berou nižší důchod, než kdyby se jim počítal podle českých pravidel, mohli by žádat o doplatek z české strany.
Tuto možnost připustil letos v červnu Evropský soudní dvůr.
Dnes se příplatek přiznává jen Čechům, kteří k datu rozpadu federace 31. prosince 1992 pracovali u slovenského zaměstnavatele a získali tím nárok na slovenský důchod.
Navíc musí mít odpracovaných minimálně 25 let z dob federace a mít trvalý pobyt v Česku. A museli začít brát důchod ještě před vstupem Česka do EU.
Tyto podmínky vycházejí z právního výkladu několika rozhodnutí Ústavního soudu a Česká správa sociálního zabezpečení se jimi řídí při vyřizování žádostí o příplatek.
Podle Evropského soudního dvora je přiznávání příplatku na základě národnosti a bydliště diskriminačnía soudci dali Česku na výběr – buď bude přiznávat doplatky všem, kdo splňují ostatní kritéria, nebo nikomu.
V prvním případě by nárok získali především Slováci a byly by jich minimálně desítky tisíc. Analytický aparát ministerstva práce spočítal, že český státní rozpočet by to zatížilo celkem 100 miliardami korun. Na to Česko nemá.
Ministerstvo se proto podle informací MF DNES přiklonilo k variantě nevyplácet nikomu. Přichystá zákon, který přiznávání doplatků ukončí.
"V pondělí zveřejníme další postup," uvedl pouze ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Aktuální hrozba miliardových doplatků pramení z případu Češky Marie Landtové. Ta trvá na své žádosti o příplatek, i když nesplňuje jedno z kritérií – o důchod žádá po vstupu do EU. Její případ má koncem srpna rozhodnout Nejvyšší správní soud (NSS).
Jaroslav Vlašín, soudce NSS, který má případ na starosti, podal v té souvislosti k Evropskému soudu předběžnou otázku, kvůli výkladu evropského práva. Odpovědí mu bylo upozornění na diskriminaci, a tedy přiznávání příplatku jen Čechům s trvalým pobytem zde.
"Pokud by vláda prosadila zákon ukončující příplatky, bude to víc než rozhodnutí našeho soudu," připouští soudce Vlašín. Od účinnosti zamýšleného zákona, ukončujícího příplatky, by se tak dorovnávací příspěvek nemusel přiznávat nikomu.
Co by bylo s žádostmi, které do té doby přistanou na stole ČSSZ, by záleželo na politickém rozhodnutí. Poté by případně mohl opět zaúřadovat Ústavní soud. Již přiznané doplatky by zřejmě Česko vyplácelo dál, ale ani to není podle Vlašína jisté.
Doplatky dnes dostávají více než čtyři tisíce lidí. Většina z nich je dostala automaticky před rokem 2008, dalších 118 až později a poměrně komplikovaně. Rozdíl mezi průměrným slovenským a českým důchodem je 1 700 korun.
