Uprostřed velké, zcela prázdné haly s vysokou střechou se pohybují čtyři lidé s černými „krabicemi“ před očima. Vypadají, jako by tančili. Jejich pohyby nejsou moc koordinované. Udělají pár kroků, natahují různým směrem ruce. Skoro jako by se dotýkali stolů, židlí nebo něco přenášeli. Jenže v prostoru není zhola nic.
Ti lidé mají na zádech malý hranatý batůžek. Výkonný počítač, který jim na dálku zprostředkuje kontakt s „realitou“. Do speciálních brýlí jim promítá prostorový model bankovní pobočky v reálných rozměrech. Je to nově vznikající pobočka České spořitelny v Telči. A lidé z banky v brýlích vidí, kde budou stát stolky, kde příčky a kde místo pro obrazovku či letáky.
„Dříve jsme ladili koncept pobočky třeba rok. Po rekonstrukci se zjistilo, že stolky překážejí v pohybu nebo že diskrétní zóna není dost velká. Museli jsme dělat dodatečné úpravy za stovky tisíc. Díky virtuální realitě to zvládneme mnohem rychleji, velikost a rozmístění jednotlivých prvků odladíme předem,“ říká Robert Šourek, expert na inovace z České spořitelny.
Banka podle jeho odhadu uspoří až 90 procent nákladů na dodatečné úpravy. „Zaměstnanci si navíc mohou pohyb po pobočce vyzkoušet s předstihem, a ne až den dva před otevřením. Budou před klienty vystupovat jistěji,“ dodává Šourek.
V obří hale a bez kabelů
Když se řekne virtuální realita, člověku jako první vytanou na mysli střílečky nebo letecké simulátory. Tady v hale virtuální laboratoře Virtuplex v Horních Počernicích, kousek od výpadovky na Liberec, jde však o něco jiného. Komplex, zprovozněný před pár týdny, je určen pro firmy, které si chtějí předem odzkoušet, jak budou jejich pobočky vypadat.
Spoluzakladatel Virtuplexu Martin Petrovický se věnoval virtuální realitě ve skupině Etnetera, v jejímž rámci nová laboratoř vznikla. Říká, že dlouho naráželi na limity běžného vybavení pro virtuální realitu. „Postupně jsme zjistili, že potřebujeme výrazně větší prostor než běžných dvacet metrů čtverečních,“ říká. Pražská laboratoř se 600 metry čtverečními je podle něj největším podobným prostorem pro komerční využití v Evropě.
Speciální brýle, přesněji headset, které dodala sesterská firma VRgineers, mají rozlišení 5K a zorný úhel 170 stupňů. Po hale se může pohybovat až pět lidí. Díky batůžku na zádech a bezdrátovému přenosu nezakopávají o kabely, které běžně headset propojují s počítačem.
S Virtuplexem spolupracuje také Škoda Auto či výzkumná agentura Ipsos, s dalšími klienty, například z logistiky, se jedná. Mladoboleslavská automobilka sice používá virtuální realitu už přes dvacet let, a to ve všech fázích, od technického vývoje přes plánování výroby až po prodej, ve Virtuplexu si však podle Petrovického může lépe navrhnout podobu showroomů.
Kromě plánování interiérů se dá laboratoř využít i pro trénování zaměstnanců. „Umíme simulovat budoucí provoz montážní linky, zaměstnanci si to tady vyzkoušejí a pak přijdou k ‚hotovému‘. Nebo se tu lidé mohou cvičit k práci v nebezpečných podmínkách, třeba hasiči v zakouřených prostorech,“ říká Petrovický.
Náklady na denní pronájem haly s kompletním vybavením se pohybují od dvou tisíc eur, tedy přes 50 tisíc korun.
Pobočky nyní neproměňuje jen Česká spořitelna, která jich má přes pět stovek. Odstartoval to před několika lety příchod nových hráčů, například Air Bank. Interiér poboček je otevřenější, mizí klasické přepážky. Prosazuje se zónový koncept, který je prostorově méně náročný.
Balet po pobočce
„Banky nechtějí působit tolik luxusním dojmem, aby se do nich člověk nebál vstoupit. Často přichází požadavek, aby interiér banky zaujal kolemjdoucí více, než tomu bylo v minulosti. Zároveň v pobočkách čím dál tím více vidíme služby lákající ke spontánní návštěvě, které na první pohled s bankou nesouvisí,“ říká Petr Bořuta z architektonického ateliéru Capexus.
Bankéři se mnohem více po pobočce pohybují. „Je to skoro jako obchodní balet. Bankéři provádějí klienty, pohybují se po pobočce, například lidem ukazují, jak vkládat peníze do vkládacího bankomatu, a vysvětlují další věci,“ říká Šourek.
Všechny banky také více zapojují digitální technologie. Běžné už je vysvětlování různých nabídek na tabletu v personalizované formě pro klienta. „Ani technologie však v určitých situacích nenahradí lidský kontakt. Místo přepážek slouží například menší oddělená místa pro schůzky, kde lze vést jednání diskrétně,“ naznačuje další trend Bořuta.
„Klienti oceňují právě fakt, že je díky prostorovému uspořádání a absenci přepážky jednání osobnější. Díky zónám se také daleko více myslí na různé případy a skupiny zákazníků. Můžeme vidět dětské koutky, místa pro občerstvení,“ dodává architekt studia Capexus Jakub Seči. Firma navrhla například trojici poboček pro Hello bank.
Nový koncept zavádí i další banky, třeba ČSOB má na své pobočce Perla v centru Prahy videobankéře – profesionální videostudio pro vzdálená jednání s klienty i specialisty na pobočkách. „Pobočka je plná nových moderních technologií, ale stále je na prvním místě člověk, bankéř,“ říká ředitel ČSOB pro retail a distribuci Martin Vašek.
