Producenti vína si už nechali vypracovat obsáhlý průzkum, který by jim měl poradit, jak dát o svých vínech lépe vědět.
Přiměl je k tomu příliv zahraničních vín do obchodů a hrozba, že zejména jihomoravské vinice v této silné konkurenci neobstojí a zaniknou. "Budeme hlavně propagovat přívlastková a jakostní vína z Čech a Moravy. V žádném případě ne ta, která se vyrábějí z dovážených hroznů, a stolní vína," uvedl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.
Osloví i cizince
Kromě reklamních šotů, které se již připravují a v televizi se budou vysílat od podzimu, chystají vinaři propagační materiály v několika jazykových mutacích.
"Chceme je dostat mezi turisty a budeme je rozšiřovat i v zahraničí. Velmi zajímavou zemí je pro nás například Polsko, pokusíme se však dostat i na slovenský trh a další země severněji a východněji od nás. Jít do západní Evropy by nemělo smysl," uvedl Machovec, ale zdůraznil, že kampaň má oslovit především domácí konzumenty.
Většina peněz půjde na jih Moravy
Vinařský fond počítá s tím, že do reklamy a marketingu dá ročně asi 60 milionů korun a v první fázi to bude ještě víc, zhruba sto třicet milionů korun.
Fond navíc slibuje, že reklamu vínu nebude zajišťovat jen on, ale přispěje dokonce i lidem, kteří víno nevyrábějí.
"Pokud někdo uspořádá nějakou akci, která přiláká lidi a bude se na ní propagovat víno, můžeme na ni také přispět," uvedl Machovec.
Počítá i s tím, že většina prostředků půjde na jižní Moravu. Z 18 750 hektarů vinic v zemi je jich totiž osmnáct tisíc právě v Jihomoravském kraji.
Šoty v televizi propagující domácí víno budou kratší a nebudou zatím spojeny s nějakou známou osobností. "Nevylučuji však, že ji v budoucnu budeme hledat," připustil ředitel Vinařského fondu.
Průzkum napoví, zda se zaměřit na „přívlastky“
Průzkum mezi konzumenty, který pro Vinařský fond v uplynulých dnech udělala brněnská agentura Focus, nemusí sloužit jen jako podklad pro reklamní kampaň.
Důležité a cenné informace v něm najdou také zpracovatelé a pěstitelé vína. Podle předsedy Svazu vinařů Jiřího Sedla sice pěstitelé nyní těžko přejdou na žádanější odrůdy, ale průzkum jim může pomoci jinak.
"Vinice se obnovují i po třiceti letech a názory konzumentů se mění daleko častěji. Informace z průzkumu však mohou mít vliv na to, jestli se bude dělat více přívlastkových nebo jen zemských vín," míní Jiří Sedlo.
Na jižní Moravě se nyní nejvíce pěstuje müller thurgau, veltlínské zelené a třetí nejrozšířenější odrůdou bílých vín je ryzlink vlašský. Z modrých odrůd je to pak svatovavřinecké. "V poslední době se však hodně vysazují i aromatičtější vína, jako je například sauvignon nebo tramín a pak rulandské," uvedl Jiří Sedlo.
Nápad prozkoumat si trh našli vinaři v zahraničí. "Australané si před lety nechali podrobně zmapovat trh s vínem a vloni dokonce do Velké Británie vyvezli více vína než Francouzi," uvedl Libor Nazarčuk, předseda svazu moravských vinařů Moravín Valtice. Dodal, že domácí vinaři dobývat světový trh nechtějí.
"Nějaké země sice v hledáčku máme, ale hlavní je pro nás domácí trh a udržet zdejší vinařství. Pokud se nebudeme bránit, staneme se odkladištěm neprodejných a levných vín ze zahraničí, což se momentálně už děje," posteskl si.
Co ukázal průzkum?
Průzkum agentury Focus Brno, v němž odpovídalo 1399 dotazovaných po celé České republice, ukázal, že víno pije 63 procent lidí. Ostatním nechutná, nemohou ho pít ze zdravotních důvodů a do této skupiny patří i někteří skalní pivaři a abstinenti.
Stoupla obliba suchých vín. Za jeden ze znaků kvality lidé považují skleněnou láhev o obsahu 0,7 litru.
Není rozdíl mezi velkými a malými městy, víno se tam pije zhruba stejně. Víno se pije hlavně v domácím prostředí, s rodinou, přáteli, s partnerem. Ve vinárnách a barech se pije většinou víno rozlévané, celou láhev si objednává asi jen čtvrtina konzumentů.
Z červených vín jsou nejznámější frankovka, modrý portugal, svatovavřinecké a cabernet sauvignon. Z bílých vín jsou nejznámější müller thurgau, ryzlink vlašský, veltlínské zelené, tramín. Domácím vínům před zahraničními dává přednost 75 procent lidí. Nejvíce lidé kupují víno v ceně od 60 do 100 korun.
Průměrná roční spotřeba vína na osobu se pohybuje kolem 17 litrů (v posledních letech roste, před patnácti lety lidé průměrně vypili ročně 10 litrů). Lidé, kteří pijí víno, za něho měsíčně průměrně utratí 257 korun, skupina tzv. dobře situovaných konzervativců kolem 450 korun. „Vinaři“ si měsíčně koupí průměrně 2,9 lahve vína.
