Experti, kteří hodnotili rizika vyplývající z problémů očekávaných při spouštění, odhadují posunutí termínu nejméně o dva roky. V návrhu usnesení vlády Grégr slibuje, že zajistí zavezení prvního bloku palivem do září 2000 a druhého bloku do prosince 2001 při nepřekročení rozpočtu ve výši 98,6 miliardy korun.
Vláda, která bude o budoucnosti Temelína jednat na mimořádném zasedání příští středu, má podle něj potvrdit rozhodnutí kabinetu Václava Klause o dostavbě zdroje z března roku 1993.
Na rozdíl od zprávy, kterou pro vládu připravilo ministerstvo životního prostředí, z dostavby elektrárny nevyplynou pro stát žádná finanční rizika. Naopak v případě zastavení projektu bude stát muset zvýšit garance ze současných 13 miliard na 24 miliard
korun. Státní kasy se dotkne podle Grégra i splacení dluhopisů ve výši 24 miliard korun.
Podle ministra životního prostředí Miloše Kužvarta nejsou tyto dluhopisy vymahatelné před dobou splatnosti. Zastavení projektu by podle ministerstva průmyslu a obchodu
vedlo k oslabení důvěry zahraničních investorů v podnikatelské a právní prostředí ČR. Dostavba bude mít naopak "značný význam pro oživení zakázek našeho strojírenského průmyslu při dodávkách jaderných technologií".
Účast českých firem ve východních státech a případně v Číně by přitom podle Grégra mohla dosáhnout 8,7 až 13,1 miliardy korun ročně. Ačkoli zpráva uvádí, že při rozkolísané české ekonomice nelze vývoj poptávky po elektřině předvídat s dostatečnou určitostí, "možné národohospodářské a společenské ztráty vyplývající z nedostatku elektřiny", by podle ní byly "nesrovnatelně větší než neurčité efekty z nedokončení investice".
Zprávy ministerstev se rozcházejí i v otázce zaměstnanosti. Podle Grégra se dotkne zastavení stavby 7500 přímých i nepřímých pracovních míst. Naopak dostavení zdroje by znamenalo ztrátu zaměstnání pro až 350 zaměstnanců odstavených uhelných elektráren
ve Chvaleticích a Dětmarovicích.
Údaje o propuštění tisíců zaměstnanců těžebních společností v severočeském regionu Grégr považuje za nadhodnocené. Podle Kužvartovy zprávy by spuštění Temelína znamenalo úbytek 13.800 pracovních míst, a to zejména v již dnes rizikových regionech.
Ministerstvo životního prostředí navrhuje areál elektrárny využít jako průmyslovou zónu, kde by byla vystavěna spalovna, recyklační centrum a celulózka.
Očekávaných celkem 98,6 miliardy korun, které elektrárenská společnost ČEZ, jejímž dominantním akcionářem je český stát prostřednictvím Fondu národního majetku (FNM), na stavbu zdroje vynaloží, jsou podle zprávy "bezpečně návratné za dobu činnosti elektrárny už při současné regulované ceně elektrické energie".
Grégr rovněž připomněl, že předmětem rozhodování vlády je nyní získání kapacity 1962 MW při vynaložení 16,4 miliardy korun, neboť dosavadní investice již vládní rozhodnutí nemůže ovlivnit.
Přes současný pokles ekonomické výkonnosti ČR očekává ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v následujících letech růst poptávky po elektrické energii v průměru o jedno procento ročně.
Uplatnění temelínské elektřiny je podle Grégrovy zprávy přes současný přebytek kapacit v Evropě ČEZ schopen zajistit vývozem zhruba 800 MW do blízkých západoevropských států. Tento vývoz by se v obchodní bilanci České republiky odrazil přínosem čtyř
miliard korun. Naopak zastavení stavby by pro ČEZ znamenalo ztrátu zhruba 84 miliard korun a vysokou pravděpodobnost vyhlášení konkursu.
Bez státní pomoci se ČEZ v případě zastavení Temelína nevyhne finančnímu kolapsu, uvádí zpráva. Stát by se musel zřejmě angažovat nejméně zvýšením státních garancí ze současných zhruba 13 miliard korun na zhruba 24 miliard korun. Další finanční pomoc
by si "v krátkém časovém období" vyžádalo splacení dalších 24 miliard korun za ČEZ vydané zahraniční a tuzemské dluhopisy.
Celkové dopady na státní rozpočet by v případě zabránění konkursu ČEZ představovaly 48 miliard korun. I přes případnou státní podporu by však ČEZ zůstal silně zadlužen a v této souvislosti rovněž bez možnosti privatizace.
Zastavení projektu přinese rovněž významné dopady v oblasti zaměstnanosti. Na Temelín je vázáno zhruba 7500 pracovních míst. Ve finančním vyjádření by tato ztráta představovala zhruba tři miliardy korun, z nichž zhruba polovinu by nesl státní rozpočet.
V souvislosti s dokončením JETE se naopak při možném neuplatnění celého výkonu Temelína na trzích očekává zrušení nejvíce několika set pracovních míst mimo severočeský region, kde jsou hlavní uhelné zdroje ČEZ. "Údaje o propuštění až 4500
zaměstnanců těžebních společností v severočeském regionu jsou nadsazené," konstatuje zpráva v reakci na konkurenční materiál ministerstva životního prostředí.
Dosavadní rozpočet elektrárny předpokládá investice 98,6 miliardy korun. Prostavěno již bylo 71 miliard korun. Dalších deset miliard je smluvně vázáno.
6. května 1999 18:33
