Pod jejím vedením začala pracovat skupina úředníků, kteří chtějí nejpozději do konce roku předložit vládě materiál s řešením, co se stánkaři. "Navrhneme konkrétní úpravy zákonů, které by mohl parlament projednat během příštího roku.
Od činnosti cizinecké policie, přes úpravu živnostenského či daňových zákonů," uvedla Legierská. Podle ní je například naprosto nezbytné změnit dnešní praxi, kdy se na stáncích prodávají trička přivezená za pět korun nebo pašované cigarety. "Na stáncích se naprosto nepokrytě prodávají cigarety, které buď kolky nemají vůbec, anebo je mají, ale nejsou české. To je v rozporu se zákony této země," upozornila.
Úředníci navrhují různé varianty, jak se stánkaři, kteří neplatí daně, cla, pašují a falšují značkové zboží, zatočit. Jedním z návrhů je například prodej alkoholu, cigaret, elektroniky nebo textilu u stánků úplně zakázat. "V některých zemích tomu tak je," argumentují v materiálu pro jednání skupiny lidé z celní správy.
Dalším návrhem je zavedení paušální daně pro podnikatele, kteří mají živnost vedenou jako maloobchod provozovaný mimo řádnou provozovnu. Daň, na jejíž výši zatím není shoda, by měla být splatná dopředu. Úředníci předpokládají, že pro stánkaře by se tato daň vypočítávala podle druhu prodávaného zboží, velikosti prodejní plochy či místa prodeje.
Úniky daní považuje ministerstvo financí spolu s paděláním značkového zboží u stánkového prodeje za nejzávažnější. "Máme zjištěno,že průměrná daň z příjmů, kterou tyto subjekty platí, je 2600 korun ročně. V tržbách jde přitom celkově o miliardy," upozornila Legierská. Objem prodeje textilu podle ní například dokumentuje fakt, že jen letos zabavila Česká obchodní inspekce 120 tun tohoto zboží s padělanými značkami.
Další zpřísnění by mohla stánkařům podle návrhů ministerstev přinést změna živnostenského zákona. Na stánkový prodej by se vydával samostatný živnostenský list. Tím by byli prodejci lépe kontrolovatelní. Druhou možností je, že by k běžnému živnostenskému listu na obchodní činnost muselo být ještě povolení obce, na jejímž území stánek stojí, včetně jejího souhlasu s prodávaným sortimentem.
Obecně by se měl stánkový prodej soustředit pouze na povolená tržiště s vlastním správcem. Ten by zodpovídal za dodržování zákonů například vůči finančnímu či živnostenskému úřadu a obci.
Samotné obce, které se potýkají se stánkaři, tvrdí, že dnes příliš možností nemají. "Radnice nemá žádnou páku, aby pestrobarevné zboží vyvěšené po fasádách domů a tržnicích, které kazí dojem celého města, zmizelo. Potřebovali bychom zákon, který by striktně řekl, co se smí a nesmí na ulici prodávat," říká starostka Železné Rudy Věra Drahorádová.
Úředníci by podle Ladislava Šípka ze Svazu obchodu také měli brát v potaz, že problémy se netýkají jen stánků, protože některé obce již trhovce zahnaly do kamenných obchodů. Přesto se obcházení zákonů nemění.
Trhovci se na zpřísnění pochopitelně nijak nadšeně nedívají. "Lidé si myslí, že všichni vyděláváme obrovské peníze. Ale i mezi námi jsou bohatí a chudší," brání své krajany z Vietnamu, kteří u stánků dominují, Ving Ngoc Vinh. Paušální daň je podle něj nespravedlivá a stát by si měl raději hlídat normální výběr daní.
