Na základní škole by kapesné zpravidla nemělo překročit sto korun měsíčně, na střední škole by studentům měl stačit nejvýše pětinásobek. "Přehnané kapesné není vhodné vůči ostatním ve třídě, samy děti je pak třeba utrácejí za sladkosti z automatu a nejedí oběd," míní ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 4 Marcela Süslandová.
Kapesné má zohlednit zájmy i věk školáka
Ve výši kapesného by se mělo počítat se zálibami dětí, ať se týkají sbírání hokejových kartiček či nákupu dětských časopisů, a taky poukazovat na motiv šetření.
"Konečná částka by měla být výsledkem rozumné dohody rodičů s dětmi, po zvážení jejich potřeb i možností rodiny," vysvětluje Marcela Süslandová. Děti by měly poznat, že většinou v životě všechno nebudou mít hned, jak si vzpomenou - i tato zkušenost se jim bude hodit.
"Dávám klukům každému sto korun měsíčně, ale v papírnictví či cukrárně je neutrácejí. Vždycky si šetří na nějakou větší věc, naposledy na kopačky. Myslím, že když si děti z kapesného na něco šetří, víc si té věci pak váží," říká Marcela Paťhová z Prahy.
Rodiče by měli zpočátku dávat nižší kapesné a s postupem školáků do vyšších tříd je zvyšovat. Jedna teorie doporučuje začít už v první třídě desetikorunou a v každém dalším ročníku přidávat stejnou částku přiměřeně tomu, co si za ně dítě má obstarávat samo.
Středoškolákům by mělo kapesné vystačit na kino či vstup na sportovní utkání i doplnění základních pomůcek do školy. "Na střední škole také mají děti poznat cenu peněz, vědět, co kolik stojí, a pokud chtějí chodit třeba ve značkovém oblečení, měly by si je pořídit částečně ze svých peněz vydělaných na brigádě," uvádí psycholožka Marcela Süslandová.
K samostatnému hospodaření může studentům pomoci i založení účtu, které řada bank nabízí za zvýhodněných podmínek.
Rodiče peníze dávají, utrácení je na dětech
Rodiče se podle socioložky Jany Duffkové mají smířit s tím, že o útratě peněz darovaných dítěti nebudou rozhodovat. "Měli by s dětmi hovořit o hospodářské situaci rodiny, vysvětlit jim možnosti spoření či okamžité útraty a jejich důsledků. Je vhodné se zajímat o to, za co dítě peníze utrácí, zasahovat do jeho rozhodnutí by měli dospělí však jen v krajním případě, například pokud je chce použít na automaty či drogy," míní Duffková.
Velikost kapesného by neměla být jen odrazem výše příjmů - peníze mohou zkazit i děti. Na základní škole pak bývá velké kapesné důvodem závisti, ve vyšších třídách jsou děti s vysokými příjmy středem zájmu ostatních často jen proto, že je mohou pozvat na diskotéku a kamarádit s nimi se prostě "vyplatí".
"Žádná forma poskytování peněz dítěti by neměla být nikdy úplatkem za nedostatek času rodičů," dodává k tomu socioložka Jana Duffková. Podle odborníků není také vhodné přilepšovat finančně dětem za běžné domácí práce - ty by měly být součástí dohody o rozdělení prací v rodině.
Jak volit výši kapesného
* zohlednit věk dítěte i typ studované školy
* posoudit zájmy dítěte
* zvážit cenové relace v místě bydliště
* zvážit finanční možnosti rodiny
* zjistit, jaké kapesné dostávají spolužáci dítěte
* na základě dohody s dítětem určit, co si bude z kapesného platit
