Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Adobe Stock

Češi by si připlatili za ‚zelené‘ potraviny. Maximálně však desetinu

  • 23
Za udržitelné potraviny, tedy ty, jejichž produkce je ohleduplná k životnímu prostředí, jsou Češi ochotni si připlatit, maximálně však 10 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Potraviny v Česku rok od roku zdražují a jsou jedním z tahounů inflace a Češi jsou známými lovci slev. Přesto podle průzkumu je značná část obyvatel ochotna si připlatit za kvalitu a trvale udržitelné potraviny. Alespoň to tvrdí v průzkumu

Za tyto potraviny by bylo ochotno si připlatit 79 procent lidí. Naprostá většina z nich – celkem 69 procent – však pouze do deseti procent oproti cenám běžných potravin. Sedm procent lidí by bylo ochotno připlatit si až pětinu. 

Investovat do kvality neváhají lidé s vyšším vzděláním. Muži a lidé ve věku 45 – 65 let častěji nechtějí za tyto potraviny nic připlácet.

Mezi trvale udržitelné potraviny se řadí například ovoce, zelenina, luštěniny, obilniny, ořechy a semínka, pokud se konzumují v sezoně. Neudržitelné jsou například potraviny obsahující palmový olej, při jehož pěstování se odlesňují původní deštné pralesy. Také výrobky v plastových obalech nejsou žádané. S udržitelností souvisí také snaha zkracovat dodavatelské řetězce, snižovat objem transportu a podporovat lokální ekonomiku a místní výrobce a pěstitele.

„Trvale udržitelná produkce je komplexní problém, který má pro přežití lidské populace zásadní význam. Týká se zajištění dostatku potravin pro stále rostoucí populaci naší planety, nastavení produkce a distribuce potravin s minimalizovanými negativními dopady na přírodu a současně jde o snahy týkající se řešení problematiky plýtvání s potravinami,“ uvedl Pavel Mikoška, viceprezident SOCR ČR pro obchod.

Důležitým krokem je podle Mikošky také zajištění trvalé udržitelnosti tuzemského zemědělství v kontextu zahraniční konkurence, obecná péče o krajinu v naší zemi a také otázka zdravotní nezávadnosti potravinových výrobků pocházejících z komerčního zemědělství, zejména pokud jde o rezidua cizorodých látek. 

Lidi udržitelnost zajímá, chybí jim informace

Neodmyslitelnou roli mají podle SOCR v tomto směru zejména obchodní řetězce a zahraniční výrobci potravin. Ti totiž mohou regulovat například dovoz potravin s vysokým obsahem palmového oleje, omezovat používání plastů a podporovat recyklaci. Svým působením ovlivňují i chování a stravovací návyky spotřebitelů. Konkrétně jejich plýtvání potravinami nebo jejich zájem o bioprodukty a produkty od lokálních dodavatelů.

Povědomí o trvale udržitelných potravinách má přibližně 80 procent populace. Pouze 1 z 5 Čechů ale přiznává, že má o problematice dostatek informací. Jak zjistil průzkum SOCR ČR, až 79 procent populace by ocenilo, kdyby Ministerstvo zemědělství podporovalo výrobu potravin v souladu se zásadami trvalé udržitelnosti.

Prezident SOCR ČR Tomáš Prouza upozorňuje, že v rámci trvale udržitelného zemědělství je důležité udržovat také optimální půdní úrodnost. „Jednoznačná orientace pouze na tržní komodity narušuje udržitelnost zemědělství jako celku, což může vést do budoucna k poklesu ekonomické stability zemědělských podniků. Jedním z řešení je zavádění moderních technologií šetrných k přírodě a přispívajících tak k udržitelnosti,“ vysvětlil Prouza.