Důl Bílina
Na hranicích okresu Most a Teplice leží Důl Bílina patřící společnosti Severočeské doly. Ročně se v něm vytěží zhruba 9,5 milionů tun hnědého uhlí. Firma Severočeské doly má povolení těžit v lomu do roku 2030. Ale v roce 2015 vláda prolomila těžební limity a společnost tak může žádat o prodloužení povolení činnosti do roku 2035.
Uhlím z Dolu Bílina topí i domácnosti. „Jako hlavní palivo používá bílinské tříděné uhlí až 250 tisíc příbytků,“ uvádí tiskový mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.
Důl Bílina
Důl Bílina je zároveň nejhlubším odkrytým místem v České republice. Horníci musí odstranit až 250 metrů písku a jílu, aby se dostali na uhelnou sloj.
V roce 2017 do objektu dolů protiprávně vnikli ekologičtí aktivisté. Městský soud v Praze minulý týden rozhodl, že i policie při zásahu proti aktivistům jednala protiprávně. Aktivistům totiž v červnovém vedru nedala napít a nechávala jim nasazená pouta, ačkoli to nebylo třeba.
Doly Nástup - Tušimice
Společnosti Severočeské doly patří i Doly Nástup - Tušimice, kde mají povolení k hornické činnosti do roku 2029. I zde se mohou pokusit o prodloužení, v tomto případě do roku 2037. Těžaři musí splnit podmínky vydané ministerstvem životního prostředí, mimo jiné se od nich očekává plán na rekultivaci prostředí po ukončení činnosti.
Doly Nástup - Tušimice
Ročně se v Dolech Nástup - Tušimice vytěží 11,5 milionů tun uhlí. Jde o mělčí komplex než je Důl Bílina a zároveň produkuje i méně kvalitní uhlí. Hlavními odběrateli jsou elektrárny Prunéřov a Tušimice.
Lom ČSA
Lom Československé armády (ČSA) se nachází pod úpatím Krušných hor. Na konci roku 2016 zde horníci vytěžili poslední metr krychlový skrývky (nadložní vrstvu sejmutou při těžbě). Po ukončení těžby v roce 2024 by na místě mělo vzniknout rekultivační jezero o rozloze až 700 hektarů.
Lom ČSA
Budoucností těžby a spalování uhlí se v současné době zabývá uhelná komise, která má letos v září předložit vládě svá zjištění a doporučení. Na základě toho pak stát do konce roku 2020 rozhodne, zda těžba skončí už v letech 2030 až 2035, či mezi roky 2038 a 2040 stejně jako v Německu. Anebo nebude do současné uhelné energetiky zasahovat a od uhlí a uhelných elektráren se odkloní až v letech 2045 až 2050.
Křižovatka na silnici E50 u Plzně
Snímkování společnosti TopGis začalo loni v květnu na západě Čech, během roku 2020 a 2021 bude společnost fotit zbytek republiky. Při pořizování leteckých snímků používá firma letadla Cessna 404 a dvoumotorová Partenavia p68. Už v letech 2014 a 2016 pořídila komplexní řady snímků celé republiky.
Větrná elektrárna u obce Výsluní
Větrná elektrárna u obce Výsluní byla v době stavění turbín pro místní trnem v oku. Ačkoli vedení města nejdřív na výstavbu elektrárny kývlo, v roce 2009 vrátilo peníze investorovi (firmě APB Plzeň) s tím, že „vrtule dělají hluk a hyzdí krajinu“ (psali jsme zde). V březnu roku 2015 radnice vyhlásila stavební uzávěru, aby tak zabránila „invazi“ větrných turbín. Ústecký krajský soud nakonec stavební uzávěru zrušil.
Kamenolom Jeníkov
Snímek Kamenolomu Jeníkov by mohl lákat vyznavače přírodního koupání. To zde ale není oficiálně povoleno. Web krusnohorci.cz uvádí, že zde nenajdete písečné pláže, sociální zázemí ani stánek s občerstvením, přesto je modrozelená voda častým cílem místní mládeže.