Mezi lety 2000 až 2007 si skupina deseti procent nejlépe placených šéfů firem velkých společností polepšila takřka o devadesát procent. O takovém platovém růstu si mohou ostatní zaměstnanci v Česku nechat jen zdát.
A to platí i o stejně postavených, jen méně placených manažerech. Jejich příjmy povyrostly od roku 2000 "jen" o šedesát procent. Střední mzda všech zaměstnaných v Česku – čili ta, které se blíží největší počet lidí – přitom rostla za stejné období o 45 procent.
"Když se dostanete na takto vysokou pozici, je zcela logické, že si vás firma váží a nechce, abyste odešel. Tak si vás řádně zaplatí," říká vrcholný manažer z mezinárodní telekomunikační společnosti, který si nepřál být jmenován.
Firma je pak podle něho ochotna vystavět pro svého šéfa štědrý program odměn, bonusů či zaměstnaneckých akcií. Příkladem mohou být motivační astronomické odměny energetického gigantu ČEZ, kde si vedení v rámci motivačního programu rozděluje akcie v hodnotě desítek až stovek milionů korun.
** údaje za 1. čtvrtletí, zdroj: Trexima
Dalším důvodem, proč vrcholovým šéfům tolik narůstají odměny, je také to, že ve svém postavení mají často možnost přímo ovlivňovat způsob placení lidí ve firmě. "Vytvářejí odměňovací systémy ve spolupráci s představenstvy a dozorčími i jinými radami. Tudíž si vlastně o výplatě rozhodují sami," říká Hana Navarová z personální společnosti Neumann and Partners.
Je tak podle ní logické, že ve středním a nižším managementu, stejně tak jako u všech ostatních zaměstnání, je růst platů pomalejší – rozhoduje o nich vždy někdo jiný.
Podle letošních dat to vypadá, že se nůžky mezi špičkou českých byznysmenů a ostatními pracovníky ještě více rozevřou. Čísla za první čtvrtletí ukazují, že tato skupina top manažerů začátkem letošního roku rekordně zbohatla.
Pokud loňská střední mzda nejlepších vrcholných manažerů byla na úrovni tří set tisíc korun měsíčně, na začátku letošního roku se už bez problémů přehoupla přes 430 tisíc korun – narostla tak o více než jednu třetinu.
Pomohla i reforma
K tak výraznému nárůstu mezd přispěla i nová patnáctiprocentní daň z příjmu a nově stanovené stropy na odvod zdravotního a sociálního pojištění, které platí od 1. ledna letošního roku.
"V řadě případů byla výplata různých celoročních a pololetních odměn a bonusů posunuta účetně do letošního roku, aby se snížila daň z příjmu. Zároveň se tak dá dříve naplnit strop pro sociální pojistné a dále tak zvýšit čistý příjem," říká David Marek, analytik ze společnosti Patria Finance.
Zatímco loni se podíl prémií a odměn na celkovém platu u skupiny vrcholných manažerů pohyboval kolem 27 procent, za první tři měsíce letošního roku dosáhl téměř padesáti procent. Ale statistici naznačují, že tento "snový" růst není způsoben jen jednorázovými výplatami bonusů a změnou daňových pravidel na přelomu roku.
"Vysokou úroveň mezd u ředitelů a prezidentů velkých firem potvrzují i zatím neoficiální čísla za první polovinu roku," říká Vladimír Smolka, ředitel úseku statistiky společnosti Trexima, který zkoumá mzdy v české ekonomice.
Neoficiální číslo říká, že desetina nejlépe placených ředitelů brala během prvního pololetí 2008 více než 411 tisíc korun měsíčně. Za celý letošní rok se tak dá odhadovat, že se mzda těchto špičkových manažerů bude držet kolem čtyř set tisíc. Pokud se tato čísla potvrdí, půjde o největší nárůst v české historii – meziročně si polepší zhruba o sto tisíc korun měsíčně.
