K výdajům, které souvisejí přímo se studiem - pokud pomineme školné na soukromých středních školách - je vedle jídla a bydlení ještě nutno připočítat ty za dopravu a učebnice. Naštěstí mohou v některých případech využívat studenti také slevy - jejich jízdné je obvykle nižší než u dospělých, se slevami na ně pamatují také na výstavách či v divadlech, v dopoledních hodinách mohou využívat levnějšího sportování. Pokud při studiu nelenoší a chodí na brigádu, jsou také nepatrně daňově zvýhodněni oproti ostatním.
KOLEJE I DOMOVY MLÁDEŽE O HODNĚ PODRAŽILY
Ubytování středoškoláků v domovech mládeže, které stálo od roku 1992 až do roku 1997 maximálně tři sta korun za měsíc, od tohoto roku hodně vzrostlo - podle platné vyhlášky je rozděleno do dvou kategorií podle kvality a vybavení. V té nižší je rozpětí od 500 - 800 korun, ve vyšší stojí 800 - 1200 korun, ubytování v soukromí ale ještě daleko více. "Za privát platím dva tisíce korun měsíčně, což je dvakrát více víc než jsem dávala za internát" říká studentka mimopražské obchodní akademie Jana Černá.
Totéž platí i o vysokoškolských kolejích s tím rozdílem, že ceny nejsou vyhláškou stanoveny a jsou v kompetenci jednotlivých vysokých škol. Kolejné se tak pohybuje v rozmezí od čtyř set do tisíce korun podle komfortu ubytování. Podstatné zvýšení potkalo studenty řady vysokých škol na jaře, kdy například v Brně vzrostlo průměrné kolejné z 567 korun na 750 korun, od září čeká studenty Univerzity Karlovy nárust nejméně o 7,5 procent. Za posledních pět let tak poskočilo kolejné v průměru o 50 - 70 procent.
Ubytování na kolejích však není pro všechny - nemají většinou dost lůžek a ti studenti, kteří trvale nebydlí alespoň osmdesát, v některých případech stopadesát kilometrů od školy, mají prostě smůlu. Nezbývá pak než sáhnout hlouběji do peněženky a nastěhovat se do soukromí. Například v Praze se za nájem jednoho pokoje platí dva a půl až pět tisíc korun, za samostatnou garsonieru od pěti tisíc korun výše. Dívky mají občas možnost sehnat podnájem levněji, ale očekává se od nich pomoc v domácnosti, případně vstřícné chování k panu domácímu. Studenti vyšších odborných škol jsou na tom asi úplně nejhůř - platí školné a na kolej a menzu nemají nárok
ČÁSTKY ZA UČEBNICE JDOU DO TISÍCŮ
Doby, kdy byly všechny učebnice na základních školách zadarmo, jsou dávno pryč - dnes jsou nejméně jazykové učebnice obvykle starostí žáků. Na soukromých středních školách je nákup učebnic samozřejmostí, knížky si musí studenti obstarat i v některých státních školách. "Počítáme s částkou asi patnácti set korun za učebnice pro dceru, která začíná studovat na státní obchodní akademii" říká Daniela Petráková. Na rakouských školách je to jinak - žáci platí přesně stanovené procento z ceny učebnic."Platíme vždycky přibližně deset procent z ceny učebnic - každý rok je to asi 200 šilinků" říká Svata Beránková, studentka obchodní akademie v Gmundu.
Stejně jako jazykové učebnice podražila i vysokoškolská skripta."Ceny skript se v poslední době zvýšily v průměru o patnáct korun, u knih byl nárůst cen více než stoprocentní. Jeden semestr tak stojí studenty asi tisíc korun," uvádí vedoucí prodejny skript na VŠE Josef Rynda. Řada studentů si prodává levněji skripta mezi sebou.
Některé knihy nejsou všude k dostání a často se jejich ceny v jednotlivých knihkupectvích velmi liší. Jako příklad lze uvést učebnici angličtiny Cambridge I Student's Book, která byla v jednom pražském knihkupectví za 268 Kč, v prodejně učebnic stála 230 Kč a v další byla za 252 Kč. Nejlevněji - za 206 korun byla tato publikace k dostání v pražském knihkupectví Fišer, které poskytuje studentům desetiprocentní slevu. "Byl jsem velmi překvapen rozdílností cen. Mám sice dost času na obíhání knihkupectví, ale zase nevím, kde všude jsou. A co když mají někde v jiném městě knihy ještě levnější?" řekl student z filozofické fakulty Univerzity Karlovy Martin Přibil. Některé učebnice lze koupit i v antikvariátu, kde jsou o dvacet až třicet procent levnější než nové knihy.
MENZY I ŠKOLNÍ JÍDELNY ZVEDLY CENY
Velký nárust cen stravného za posledních pět let postihl studenty všech typů škol. Nejmarkantněji pocítili nárust vysokoškoláci."Když jsem před čtyřmi lety začínala chodit na vysokou, oběd v menze stál osm korun. Dnes za něj platíme osmnáct korun" říká Magda Tůmová, studentka VŠE.
Nejvyšší zvýšení cen za školní stravování nastalo v tomto roce - do roku 1997 přispíval stát na každé jídlo od jedné koruny do 4,20 korun podle typu škol a tato dotace byla od ledna tohoto roku odbourána. Tak do března platili studenti například Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za oběd 13 korun a dnes 17,20 korun.