Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Schodek rozpočtu na konci července klesl na 27,6 miliardy

  • 9
Hospodaření českého státního rozpočtu se dostalo za sedm měsíců letošního roku do minusu téměř 28 miliard korun. To je téměř o 4 miliardy lepší výsledek než o měsíc dříve a o 24 miliard lepší než za stejné období před rokem. Na letošní rok je naplánován deficit v celkové výši 100 miliard Kč.

"Schodek státního rozpočtu se letos drží na uzdě, po sedmi měsících roku dosahuje méně než 28 procent předpokládané celoroční výše. Trendy stojící za výsledkem rozpočtu však nejsou úplně příznivé. Příjmovou stranu mohutně podporuje příliv prostředků z EU, převyšující loňskou skutečnost již o 40 miliard. Daňové příjmy jsou však slabší než loni," komentoval čerstvá čísla hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic Pavel Sobíšek.

Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly za sedm měsíců 629,9 miliardy Kč a celkové výdaje dosáhly 657,5 miliardy. V meziročním pohledu stoupaly oba ukazatele vývoje státního rozpočtu, rychleji však rostly příjmy.

Na meziročním růstu celkových příjmů o 32,5 miliardy korun se nejvíce podílely nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery, a to zejména příjmy z EU (o 33,9 miliardy Kč).

Výběr daně z přidané hodnoty mírně stoupl

Příjem z DPH dosáhl 127,1 miliardy Kč. Růst výběru daně podpořila novela zákona o DPH, která zvýšila obě sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod na 15 a 21 procent a příjem z této daně se tak zvýšil meziročně o 4,5 miliardy Kč.

"Výběr DPH překročil loňskou skutečnost jen nepatrně a výhradně díky letošnímu zvýšení sazeb o procentní bod. Domácí poptávka tedy v prvním pololetí nominálně nanejvýš stagnovala. Spotřební daně zaznamenávají ve všech položkách pokles výběru. Novinkou je propad u daně z příjmu právnických osob, který naznačuje, že zisky podniků nezůstaly loni bez odezvy na ekonomickou krizi," uvedl Sobíšek.

Celkové výdaje byly o 8,3 miliardy korun meziročně vyšší. Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky, především důchody. Za sedm měsíců letošního roku bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 276 miliard korun, což je meziroční pokles o 2,3 miliardy.

"Ve výdajích rozpočtu zaujme položka platů a odměn, jejíž růst zřejmě souvisí se změnami na vládních postech. Stejnou příčinu může mít prohlubování propadu v investičních výdajích. Rizikem celoroční bilance rozpočtu může být čerpání fondů EU. Kdyby se část prostředků získaných jako zálohy musela vracet, byl by to pro napjatou příjmovou stranu rozpočtu nepochybně problém," dodal k vývoji rozpočtu hlavní ekonom UniCredit Bank.

,