"Zásadní úspory se pro příští rok patrně nepodaří zapracovat, protože nejsou připraveny změny sociálních zákonů a reforma důchodů," říká vysoce postavený úředník ministerstva financí.
Už letos byl přitom schválen státní rozpočet s rekordním propadem 111 miliard korun. "Jednotlivá ministerstva měla nyní navrhnout, kde příští rok ušetří, ale místo toho chtějí dalších 55 miliard navíc," dodal zdroj obeznámený s politickými jednáními ve vládní koalici. To znamená, že místo očekávaných úspor nastanou znovu boje se škrty ve výdajích všech ministerstev.
Politikům se zatím podařilo shodnout se jen na dvou věcech, které by v budoucnu mohly snížit záporné znaménko hospodaření státní pokladny. Jde o omezení státní podpory stavebního spoření a o zpřísnění nemocenské. Ani tyto dva kroky však nepřinesou úspory příští rok.
Oznámené snížení příspěvku státu ke stavebnímu spoření už totiž vyvolalo větší zájem o uzavření smluv ještě za současných, výhodnějších podmínek. Ministerstvo financí proto počítá, že v příštích dvou letech se výdaje na státní příspěvek naopak ještě zvýší, a to až o tři miliardy korun.
Zpřísnění nemocenské plánuje ministerstvo práce od roku 2006, zákon by měl totiž do vlády doputovat až na podzim. Jeho návrh počítá s tím, že první dva týdny nemoci nebude platit stát, ale zaměstnavatelé. Ti tak ztratí motivaci posílat pracovníky na nemocenskou, když má firma problémy. Podniky za to budou odvádět za zaměstnance menší příspěvky do státní pokladny.
Zatím se počítá s tím, že místo dnešních 3,3 procenta z hrubé mzdy by státu posílaly 1,9 procenta. "Na státní rozpočet celková úprava však příliš velký vliv mít nebude, dopady se zhruba vyrovnají," říká úředník z ministerstva práce.
Na dalších změnách se zatím politici nedohodli. Obnovila se jednání vládních stran nad připravovanou reformou veřejných financí i schůzky u premiéra Vladimíra Špidly, z kterých mají vzejít návrhy konkrétních úsporných kroků.
Nicméně nadále trvá spor mezi ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, prosazujícím radikální omezení výdajů, a ministrem práce Zdeňkem Škromachem. Ten chce mírnější škrty a růst některých sociálních výdajů.
Potvrzení Škromacha do funkce místopředsedy ČSSD nedává Sobotkovi příliš velkou šanci prosadit svou úspornější verzi. "Spíše projde méně radikální verze reformy," říká poslanec za sociální demokracii Jan Mládek. To si myslí i ekonomický expert Unie svobody Ivan Pilip.
Sobotka požaduje, aby vláda řekla poslední slovo, pokud jde o tempo omezení státních dluhů, v červnu. Ochota kabinetu k nepopulárním opatřením totiž bude klesat, čím více se budou přibližovat volby v roce 2006. "Všichni chtějí rozpočtovou reformu, ale nikdo nechce šetřit," posteskl si nedávno ministr Sobotka.
