Podle ministra průmyslu Jan Mládka (ČSSD) je důvodem ukončení spolupráce žaloba některých obcí z pěti lokalit, kterou podaly proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území.
„Po konzultaci s panem premiérem jsem se proto rozhodl neusilovat dále o prodloužení platnosti rozhodnutí MŽP ve všech vytipovaných lokalitách a uložil jsem vedení Správě úložišť radioaktivních odpadů spolupracovat nadále s těmi lokalitami, které jsou přístupné dialogu,“ uvedl Mládek.
V lokalitách Čertovka na Ústecku, Březový Potok na Plzeňsku, Magdaléna a Čihadlo v jižních Čechách a Hrádek na Vysočině se proto geologický průzkum zatím neuskuteční. Mládek dodal, že pokud by se dvě zbývající lokality - zmíněná Kraví Hora na Žďársku a Horka pod Velkým Meziříčím - ukázaly jako nevhodné, je možné, že se stát k vyřazeným územím vrátí.
Úložiště jaderného paliva v Česku
„Může se stát, že geologická situace nebude vyhovovat, a potom bude potřeba se vrátit,“ uvedl také Jiří Slovák, ředitel Správy úložišť jaderného odpadu (SÚRAO).
Starosta: Jsem absolutně zdrcen
Takový scénář není přitom nijak nepravděpodobný. „Geologie na Kraví Hoře je opravdu velmi problematická,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla. Na lokalitě Horka zase stejně jako jinde lze očekávat silný odpor obyvatel. „Jsem z toho zdrcen, absolutně zdrcen. Budišov včetně mě od začátku bojoval proti úložišti a nechtěl ho tady. Použijeme všechny prostředky, aby se nám to vyhnulo,“ reagoval na rozhodnutí ministerstva starosta městyse Budišov Petr Piňos.
Vedle toho zadala SÚRAO zakázku za 19,7 milionu korun na geologický výzkum v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Očekává tam totiž větší porozumění od veřejnosti než v místech, kde nejsou na jaderný průmysl zvyklí.
„Výzkum skončí v příštím roce a podle toho, jak se situace bude vyvíjet, tak to budou další kandidátní lokality a nebo ne,“ dodal Slovák.
