Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

V Rožné testují sklad radioaktivního odpadu. Musí vydržet sto tisíc let

  7:38
Podle plánů státu se začne vyhořelé palivo z jaderných elektráren zavážet do českého hlubinného úložiště až za padesát let. Přípravy na výstavbu podzemního skladu však už začaly. V posledním uranovém dole Rožná na Žďársku vzniká podzemní laboratoř, kde vědci testují podmínky, které musí úložiště splňovat.

Zurčení podzemního potůčku přehlušuje hlasitá ventilace. Průzračnou vodu protékající skrze zrezivělé koleje důlního vláčku občas rozčeří hornická holínka. Už téměř šedesát let získávají havíři uran v chladných a vlhkých chodbách dolu pod Dolní Rožínkou na Vysočině. Na povrch ho dopravili už 21 tisíc tun.

Pro letošek však na dole Rožná I počítají s těžbou už jen necelé stovky tun uranu, který už léta pohání nejen tuzemské jaderné elektrárny. A podle plánů se ozve za necelé dva roky zvonek přepravní klece naposledy.

Pokud cena rudy nevystřelí prudce nahoru a nevyplatí se vytěžit i zbytkové zásoby, jejichž získání je za současných podmínek ekonomicky nerentabilní, s posledním dnem příštího roku se důl uzavře. A spolu s ním se završí i éra dobývání uranu nejen v Česku, ale i v celé Evropské unii.

Než však důlní dílo nadobro zaplaví voda, život v hlubině ještě pár let neutichne. Pod jámou Bukov v hloubce 600 metrů pod povrchem bude ještě minimálně deset let čilý provoz, i když žádný uran se tam už těžit nebude.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) chce lokalitu využít. Buduje tam unikátní podzemní laboratoř, v níž chce získat poznatky pro výstavbu konečného hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva z Temelína a Dukovan.

150 metrů nestačí, testy je potřeba provést hlouběji

„Pro stavbu úložiště musíme provést rozsáhle průzkumy. V různých etapách budeme používat povrchové metody nebo vrtné práce, ty však mají své limity. Pro potvrzení průzkumů je nutné získávat i data z podzemí,“ vysvětluje geolog Lukáš Vondrovic, vedoucí oddělení geologických prací SÚRAO.

Uranový důl je tak pro potřeby SÚRAO ideální lokalitou. Další dvě podobné laboratoře ve vodárenském tunelu v Bedřichově a štole Josef ve zlatém ložisku Mokrsko ve středních Čechách dosahují hloubky maximálně 150 metrů. Hornina o několik stovek metrů hlouběji se však chová úplně jinak. Stávající laboratoře jsou tak pro výzkum nedostačující.

Výstavba Podzemního výzkumného pracoviště Bukov, jak se laboratoř oficiálně nazývá, začala před třemi lety, letos skončí. Až bude hotová, bude se skládat především z 320 metrů dlouhé slepé chodby vedoucí od jámy s výtahem směrem k jihu.

„Nejedná se o štolu, ale překop. Štola je hlavní důlní dílo, které je raženo pro otvírku důlního díla z povrchu,“ upozorňuje na rozdíly v hornické terminologii hlavní inženýr dolu Petr Kříž.

Z „překopu“ pak budou odbočovat dvě chodby k celkem čtyřem zkušebním komorám, z nichž je prozatím hotová pouze první, nacházející se zhruba v polovině tunelu. Na jeho konci se stáčí další, dosud nedokončená chodba, kterou zakončí další tři výzkumné niky. Opracování horniny se zde na první pohled od zbytku dolu liší. Stěny chodby vypadají stabilněji a nejsou ani zpevněny kovovými výztužemi.

Bezpečnost na sto tisíc let

Chodba totiž vzniká zcela jiným způsobem. Horníci zde testují takzvanou metodu obrysových trhacích prací, která - pokud se osvědčí - najde využití i při výstavbě konečného úložiště.

„Metoda nám umožňuje minimalizovat vliv trhacích prací na okolní horninu, použití minima výztuže a zároveň dodržet stanovený tvar chodby. Byla vyvinuta pro granity v severských zemích, tady jsme prokázali, že je uplatitelná i v místních podmínkách,“ vysvětluje Vondrovic.

Masiv horniny narušený trhavinou může být u úložiště jaderného odpadu velkým problémem. Zjistit, v jaké míře mohou trhací práce horninové prostředí ovlivnit, bude jedním z úkolů výzkumného pracoviště. Geologové také detailně monitorují chování podzemních vody, dalšího významného rizika pro vyhořelé palivo. Testovat budou také, jakým způsobem může docházet k migraci radionuklidů horninou nebo průběh koroze materiálu na výrobu kontejnerů s radioaktivním odpadem.

V obci Dolní Rožínka na Žďársku funguje poslední uranový důl v Česku i celé EU.

Důl má skončit s těžbou na konci příštího roku.

Místo těžby uranu tu bude laboratoř pro testování podmínek v úložišti jaderného odpadu.

„Musíme prokázat bezpečnost úložiště na sto tisíc let,“ vysvětluje Vondrovic. Data získaná v PVP Bukov se sice budou týkat jen výrazně kratšího časového úseku. Vědcům však postačí na to, aby působení vlivů mohli v požadovaném období namodelovat.

Náklady na výstavbu a dlouhodobý provoz PVP Bukov se odhadují na 1,7 miliardy korun, podle Vondrovice však budou zřejmě nižší. Peníze jdou především z takzvaného jaderného účtu, na který producenti radioaktivního odpadu odvádí rezervy na jeho konečné uložení (více o financování úložiště čtěte zde). Vedle toho se počítá také s využitím evropských fondů, případně plateb od dalších výzkumných organizací, které budou mít o využití unikátní podzemní laboratoře rovněž zájem.

Jen drahý sociální program pro horníky, tvrdí kritici

Bukov má však i své odpůrce. Argumentují tím, že geologická stavba se zde shoduje jen s jednou ze sedmi státem vytipovaných lokalit pro konečné úložiště. Pouze nedaleká Kraví Hora je podobně jako Bukov umístěna v přeměněných horninách. Zbylých šest má granitové podloží.

Vídeň hrozí Česku žalobou, nechce jaderné úložiště za humny

Skutečnost, že průzkum probíhá v identické geologické situaci, může podle odpůrců vést automaticky k volbě Kraví Hory i přesto, že nemusí být pro úložiště nejvhodnější.

„Existence laboratoře také může znamenat, že tam vznikne později i hlubinné úložiště,“ obává se Martin Schenk, předseda občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. V opačném případě se podle ekologického hnutí Calla jedná spíš o předražený sociální program pro zhruba devadesát horníků, kteří na Bukově najdou uplatnění i po ukončení těžby uranu.

To však Vondrovic odmítá. Podle něj budou získaná data využitelná pro všech sedm potenciálních lokalit. „Hodnocení lokalit je nastaveno tak, že každá z nich je na stejné startovací pozici,“ říká.

Rozhodnutí zřídit laboratoř v Rožné podle něj padlo především proto, že vybudování podobného pracoviště na zelené louce by přineslo výrazně vyšší náklady než využití infrastruktury existujícího dolu.

Nejčtenější

V příštích měsících uvidíme pády i velkých stavebních firem, říká expert

Premium

„Kdekdo se ještě donedávna pouštěl do podnikání s pozemky, protože ten byznys vypadal tak, že ho může dělat každý a že na tom nejde prodělat,“ říká generální ředitel společnosti Ekonomické stavby...

Pár telefonátů a cla o měsíc odložena. Trump se dohodl s Mexikem a Kanadou

Americká cla na mexické a kanadské zboží se o měsíc odkládají. Oznámili to po telefonickém rozhovoru mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, kanadský premiér Justin Trudeau a americký prezident...

Nové požadavky Evropské komise vyřadí 90 procent kotlů a kamen, varují odborníci

Nové emisní a technické požadavky Evropské komise (EK) pro kotle a kamna na biomasu ohrožují trh, tvrdí tuzemští výrobci. Podle nich by návrh vyřadil až 90 procent produktů na současném trhu, další...

Slepá ulička energetiky. Nad americkou elektrárnou definitivně zapadlo slunce

Kdysi největší solárně-termální elektrárna na světě Ivanpah se chystá na uzavření pouhých jedenáct let po svém spuštění. Provoz totiž nedokáže konkurovat levnějším fotovoltaickým technologiím....

Slovenské třešně v lednu? Hloupost, odtajněte původ potravin, žádá petice

Třešně, které podle etikety pocházejí ze Slovenska, ale prodávají se v lednu, nebo ukrajinské kuře s označením Polska jsou příklady, které se v posledních týdnech objevily na pultech českých obchodů....

Nabídek na odkup farem máme spoustu, říká šéf fondu Verdi

Farem na prodej přibývá. Nyní nám chodí nabídka na odkup zhruba jednou za měsíc, říká výkonný ředitel Verdi fondu farem Václav Štekr. Firma nedávno dokončila akvizici čtyř farem na východě Čech s...

10. února 2025

Vyrovnat se Spojeným státům. Macron oznámil stomiliardovou investici do AI

Francie chce v příštích letech investovat 109 miliard eur (více než 2,7 bilionu Kč) do umělé inteligence (AI). Řekl to v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož to Paříž oznámí na...

9. února 2025  21:49

Brusel couvá po bouři vyvolané plány na regulaci kotlů. Jednání odložil na neurčito

Evropská komise odložila jednání o zpřísněných emisních požadavcích na kotle, kamna a krby na dřevo, dřevěné brikety a pelety. Původně k němu mělo dojít v Bruselu již tuto středu. Evropská komise ji...

9. února 2025  17:19

Kde vládnou potkani. Za přemnožení hlodavců může změna klimatu, tvrdí vědci

Počet hlodavců ve světových metropolích rapidně stoupá spolu s oteplováním klimatu, zjistila nedávná studie. Prudký nárůst jejich populace v jedenácti ze šestnácti světových měst bude pokračovat i...

9. února 2025

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nakreslili mi tečky na obličej a dekolt. Pět let tajila práci na Kingdom Come 2

Zatímco česká středověká hra Kingdom Come: Deliverance 2 právě zažívá zasloužený úspěch, práce na motion capture, tedy...

Zvyšují riziko úmrtí. Průmyslové potraviny zavrhla dosud největší studie

Její verdikt není unikátní, obdobný vynesly mnohé předchozí výzkumy. Jenže aktuální studie se chlubí největším,...

Janek Ledecký tajil děti a teď i vnučku. Skoro dva roky je dědečkem

Kondici má jako čtyřicátník a figuru taky, nakonec hojně ji předvádí i v dokumentu, který o něm natočila Česká...

Někde to stále mírně táhne, hodnotí Rolins lifting po roce. Je ale spokojená

Zpěvačka Dara Rolins (52) před rokem absolvovala vylepšení u plastického chirurga. Přestože neplánovala o liftingu...

Nové požadavky Evropské komise vyřadí 90 procent kotlů a kamen, varují odborníci

Nové emisní a technické požadavky Evropské komise (EK) pro kotle a kamna na biomasu ohrožují trh, tvrdí tuzemští...