"Tyto údaje nám dodává ministerstvo financí, které vypočítává průměrnou kupní cenu během posledních tří let,“ vysvětluje Pavel Rakouš, ředitel odboru bytové politiky na ministerstvu pro místní rozvoj.Aktuálně uváděná cena, z níž se počítá maximálně přípustné nájemné v roce 2010, nyní vychází z průměrných prodejních cen v období květen 2005 až duben 2008. Současné ceny bytů se však od ní mohou lišit i o desítky procent.
Třeba v Kladně by měl podle tabulek stát metr čtvereční bytu 19 254 korun. "Reálné ceny však nyní začínají zhruba na 27 tisících za metr,“ říká odhadkyně nemovitostí Petra Jeřábková. Jinde mohou být rozdíly ještě výraznější.
Tabulková cena pro Liberec činí necelých 13 tisíc, ale realitní kanceláře běžně nabízejí i byty za dvojnásobnou cenu. "Z těchto vyvolávacích cen kanceláře zpravidla slevují. Navíc přes ně jdou spíše dražší prodeje, proto může vznikat klamné zdání o úrovni reálných nájmů,“ upozorňuje Rakouš.
Cenová hladina vadí také pronajímatelům. Nižší základní cena pro ně totiž znamená, že nebudou moci nájemné zvednout tak, jak by chtěli. "Výpočet průměrných cen za tříleté období znamená, že se do tabulek nepromítnou aktuální změny ve vývoji cen,“ říká Libor Dellin, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů a bytů v České republice. Tomu vadí také určování jednotné ceny pro rozsáhlá území.
Činži určují ceny bytů za poslední 3 roky
"Vzorovým příkladem je Středočeský kraj. Je nesmyslné zprůměrovat blízké okolí Prahy zároveň s výrazně levnějšími oblastmi třeba na Čáslavsku,“ dodal Dellin.
Zástupci obou ministerstev vylučují, že by statistickou cenu snižovaly odprodeje obecních bytů jejich nájemníkům, ke kterým zpravidla dochází za zlomek tržní ceny. Výslednou hodnotu však může snižovat výběr bytů.
Do tabulek se započítávají především byty postavené před rokem 1993, jejichž opotřebení může dosahovat až 85 procent. To však znamená prakticky vybydlený objekt. "Už zhruba při 65procentním opotřebení musí dojít ke kompletní rekonstrukci,“ vysvětluje Jeřábková.
Nízké tabulkové ceny mohou mít ještě jednu příčinu – podle zprávy o finanční stabilitě od ČNB za nimi může stát snaha o daňovou optimalizaci, tedy úsporu daně z převodu nemovitostí tím, že se prodávající s kupujícím dohodnou na papírově nižší ceně, než za jakou ve skutečnosti k prodeji dojde. Daň z převodu nemovitostí činí tři procenta z prodejní ceny bytu či domu.
