Na žně v podobě přílivu masových konzerv či různých kovů se tak nyní chystají některé komoditní burzy.
Smlouvu už se státním úřadem uzavřela například Českomoravská komoditní burza Kladno. "Chystáme se na to a v nejbližších dnech očekáváme od státních hmotných rezerv seznam komodit a jejich objem, které se budou nabízet," uvedl mluvčí burzy Martin Soukup.
Co se prodá? To je tajné
Kolik a jaké přesně zboží půjde na trh, je podle předsedy Státní správy hmotných rezerv Ladislava Zaba utajovaná skutečnost. Hodnota prodejů nicméně může dosáhnout stovek milionů až několika miliard korun.
Běžný roční obrat celého úřadu, tedy nákupy a prodeje komodit, totiž dosahuje kolem dvaceti miliard. "Mohu potvrdit, že nejvíce budou na prodej potraviny, kovy a suroviny pro textilní průmysl," řekl Zabo.
Kromě kladenské komoditní burzy úřad využije podle svého předsedy i všechny další burzy, včetně zahraničních. Své zásoby bude nabízet i na internetu, přes tzv. centrální adresu státu.
Ropa místo konzerv
Správa hmotných rezerv v analýze dospěla k závěru, že Česku nehrozí "masivní vojenský konflikt", a proto je možné skladovat spíše víc ropy a pohonných hmot. "My se připravujeme hlavně na živelní katastrofy, jako byla vichřice Emma nebo Kyril," řekl předseda.
Správa hmotných rezerv chce proto zvýšit například počet mostů a přemostění, které při živelní pohromě pomohou odříznutým obcím. "Máme i vysoušeče nebo úpravny vody. Počítáme s tím, že budeme držet i určitou zásobu potravinových konzerv. Dají se využít, když jsou třeba povodně," upozornil Zabo.
Klíčovou komoditou státních hmotných rezerv však zůstane ropa a pohonné hmoty. Česko musí ze zákona udržovat jejich zásoby minimálně na devadesát dní, státní úřad už má rezervy téměř na sto dní.
Zásoby ropy a pohonných hmot se mají ještě zvyšovat. Na poslední čtvrtletí roku chystá úřad velký tendr, v němž chce nakoupit dalších sto tisíc tun ropy a produktů, stejný objem pak ještě v prvním čtvrtletí roku 2009. Celkem tak půjde o nákup za více než dvě miliardy korun. "Uděláme transparentní výběrové řízení," říká Zabo.
Vláda nedávno navrhla, aby se výhledově kvůli větší energetické bezpečnosti země zásoby ještě zvýšily, a to na 120 dní. To by však znamenalo nakoupit ropu a produkty za dalších 8,5 až jedenáct miliard korun a další dvě miliardy korun vydat na jejich "ochraňování".
Proto vláda i rezervy chtějí, aby se povinnost držet zásoby pro stát zčásti přenesla na soukromé zpracovatele ropy i dovozce pohonných hmot.
Státní hmotné rezervy nyní pracují na analýze, jak upravit zákon, který by firmám uložil skladování pro stát. "Je to praxe, která je běžná především ve starých členských zemích EU," říká Zabo.
Petrochemickému kolosu Unipetrol se to vůbec nelíbí. "Zaprvé nemáme na další skladování zásob kapacity a zadruhé by nám to zablokovalo obrovské peníze. Předpokládáme, že se o tom bude ještě hodně jednat," upozornil člen představenstva Unipetrolu a prezident České asociace petrochemického průmyslu Ivan Ottis.
"Nebude to snadné, dovedu si představit, že to narazí na odpor. Ale v zahraničí to funguje a jsme také jedna z mála zemí, kde stát sám drží takto vysoké zásoby," říká Zabo.
Úřad vyhrál nad agenturou
Velká debata se ještě v minulých měsících vedla i o tom, zda má vůbec smysl v současné podobě úřad státních hmotných rezerv, který zaměstnává přes čtyři sta lidí, zachovat.
Ministr průmyslu Martin Říman navrhl, aby se zvážila možnost změny ze státního úřadu na agenturu, a to buď státní, nebo soukromou. Zároveň se domy, v nichž státní hmotné rezervy sídlí, ocitly na seznamu budov, které chce ministerstvo průmyslu ještě letos odprodat. Vláda však nakonec i po debatě v bezpečnostní radě státu rozhodla, že úřad zůstane zachován.
"Pro vznik agentury by se musela změnit řada zákonů," uvedl Zabo. Agentura by také zřejmě už nemohla mít jako nynější úřad výjimku z DPH či platby spotřební daně u pohonných hmot, což by jí nákupy výrazně prodražilo.
