"Zdanění by znamenalo porušení podmínek, které investoři uzavřeli s bankou. Museli by okamžitě splatit celý úvěr včetně úroků a penále," říká František Smolka, prezident České fotovoltaické průmyslové asociace.
Podle něj by řada solárníků skončila krachem a nezbylo by jim než se sdružit a podat hromadnou arbitráž na Českou republiku. Pokud by se jich zapojila většina, mohli by prý požadovat až stovky miliard korun. Podle studie Národohospodářské fakulty VŠE by to mohlo dělat až 560 miliard korun.
Ministerstvo financí však spočítalo daň tak, aby i po zdanění byla fotovoltaika ziskový byznys, byť už ne zlatá žíla. Například majitelé a investoři do zatím největší solární elektrárny u Vepřeku, vesničky dvacet kilometrů severně od Prahy, by nevydělali za dvacet let 1,9 miliardy čistého, ale "jen" tři sta milionů. Vyplývá to z propočtů MF DNES.
Jak na solárníky- 26% daň z příjmů z elektřiny vykupované za garantované ceny (u elektráren s výkonem nad 30 kW) - konec 6letých daňových prázdnin - zdražení poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu - kompenzovat zdražení proudu z prodeje emisních povolenek Pramen: Návrh ministerstev |
Elektrárna o výkonu 35 MWe stála 2,7 miliardy korun, UniCredit Bank na ni půjčila a získá na úrocích přes 1,4 miliardy korun. Investoři měli mít díky vysoké výnosnosti i při drahém úvěru podle původního předpokladu kladné příjmy už druhý rok provozu.
S novým odvodem se do plusu dostanou až sedmým rokem. Na druhou stranu jim po dvaceti letech zůstane také zcela splacená a ještě několik let funkční elektrárna s rozvodnou.
Dnes stát vykupuje od solárníků kilowatthodinu zhruba za 12 korun. Ukazuje se, že cena je přemrštěná, a tak ministerstvo financí navrhlo vybrat od nich tři koruny na daních zpět. To solárníkům sníží zisky a naruší splácení bankám.
"Jeví se nám, že by to bylo protiústavní, a bránili bychom se," uvedl Daniel Kunz, šéf Energy21, která by do konce roku měla provozovat přes 50 MWe elektráren. Co by pokles příjmů pro jeho projekty znamenal, nedokáže odhadnout, řešení by prý bylo na bance.
Investoři se bojí, že nevydělají dost na splacení půjček
Při zavádění podpory "solárů" zákon počítal s 15letou návratností investice. Ta však klesla na polovinu, což je pro investory lákavé. Řadě z nich se tak vyplatilo jít do stavby elektrárny s minimem vlastních peněz a s poměrně drahou půjčkou od banky. Sázka na jistý zisk by se teď některým nemusela vyplatit.
"Je jisté, že elektrárny nebudou produkovat dostatek peněz na splácení bankovních půjček a úroků a investoři budou muset buď doplatit chybějící hotovost, nebo se dohodnout s bankou na odkladu splátek s hrozbou sankčních úroků," obává se investor, který by měl do konce roku provozovat 15 MWe solárních elektráren a nepřál si být jmenován.
Vláda považuje vrácení fotovoltaiky do původních mezí za ospravedlnitelné. "Domníváme se, že stát jako suverén může uvalit nějaké daně, a myslíme si, že bychom v případném sporu uspěli," podotkl k případné hrozbě arbitráží Ladislav Minčič, náměstek ministra financí pro daně.
