Sociální dávky většině lidí vzrostou

  • 104
Plány na revoluční změny sociálních dávek, které měly ušetřit státu miliardy korun ročně, berou v předvolebním roce zasvé. Lidem, kteří jsou dlouhodobě bez práce, velké snížení sociálních dávek nehrozí. Naopak si mohou dost polepšit. Řada sociálních dávek se totiž má v roce voleb zvýšit.

Vyplývá to z návrhů, které ministr práce Zdeněk Škromach rozeslal svým kolegům ve vládě k připomínkám.

Nové zákony jsou podle expertů a úředníků na sociálních úřadech, kteří podle nich budou muset postupovat, navíc složitější než dnes.

"Dnes má čtyři strany a nově jich bude čtyřicet," říká Miroslav Hájek ze sociálního úřadu v Bruntálu.

Některé dávky vzrostou
Nové zákony, které měly původní záměr ušetřit, jsou prošpikované řadou přilepšení. Vzrostou přídavky na děti, sociální příplatky, rodičovský příspěvek i porodné.

Hodně lidí se dočká od státu i větší podpory na bydlení. Bude totiž platit, že příspěvek na nájem a energie dostane každý, kdo utratí za bydlení více než třetinu svých příjmů.

Kolik přesně kdo dostane, však dnes říci ještě nejde, protože přihlížet se bude k pevně daným nákladům na bydlení podle velikosti obcí. A ty se musí nejdřív spočítat.

Platí však, že komu tyto peníze nebudou stačit, může se obrátit na obce o další podporu. Ty se brání, bojí se, že to budou platit ze svého.

Vyvléknout se z příspěvků pro své obyvatele budou moci jen tehdy, když nabídnou rodině levnější bydlení. "Většina obcí ale takové byty nemá a bude muset lidem doplácet. To by tady musel fungovat trh s byty," rozčiluje se jedna ze sociálních pracovnic.

Přilepšení čeká proti dnešku na lidi, co pracují za nízké platy. Za to, že raději chodí do práce a nevyužívají sociální dávky, dostanou proti dnešku od státu více. Má se tím zatraktivnit i hůř placená práce.

Pro zaměstnance s výdělkem sedm tisíc korun hrubého to například znamená dva tisíce korun měsíčně na účtu navíc. Je to díky tomu, že při výpočtu výše dávek se jim bude započítávat jen 70 procent mzdy.

Podobně na tom budou i nemocní a lidé bez práce méně než rok. "Dnes jsou na tom lidé, kteří pracují a pobírají nižší mzdy, stejně jako ti, kteří se práci vyhýbají. A to není spravedlivé," vysvětluje smysl úprav mluvčí ministra práce Kateřina Beránková.

Vedle cukru v podobě vyšších sociálních dávek pro ty, co se snaží, je v zákoně i řada bičů. Podle sociálních úředníků však v praxi moc nezapráskají.

Méně mají dostat ti, co váhají hledat práci přes inzeráty či agentury nebo nedocházejí na úřad práce. Loni bylo takových lidí, co vůbec nespolupracovali, na šedesát tisíc.

Nově bude také přesněji dáno, kdy mají úředníci žadatele o sociální dávky honit, jestli nebydlí nad poměry, nemají doma myčku či drahou elektroniku a v garáži zaparkovaného "bavoráka". Na to vše se úředníci začnou ptát po třech měsících života na sociálních dávkách.

Pevně je v novém zákoně dáno pouze to, že sáhnout se nesmí na přiměřeně drahý byt a penzijní spoření. U zbývajících věcí bude i nadále hlavně na posouzení úředníka, co už je moc luxusní a má se prodat.

To se týká i stavebního spoření, které budou muset zájemci o podporu vypovědět. "Dnes už je ale za standardní vybavení, které nemusí prodat, brán i počítač," říká Miroslav Hájek z úřadu v Bruntále. Lidé také mají majetek přiznávat dobrovolně a úředníci nemají moc šancí to ověřit. To zůstane stejné.

Úspory v nedohlednu
Všechny navržené změny, pokud je schválí vláda a poslanci, mají začít platit od příštího ledna. Ale moc reálné to není. Jednak jde o politicky citlivé téma, jednak si nový systém dávek vyžádá i nové počítačové programy pro úřady, aby mohly dávky počítat. Než se pořídí a zaběhnou, bude to aspoň půl roku trvat.

A navíc to bude něco stát. Ze zprávy pro vládu vyplývá, že nové počítačové vybavení, údržba a kancelářská technika přijdou celkem na tři miliardy korun. Nemluvě o tom, že budou potřeba i další úředníci.

Na sumě vyplacených dávek se také neušetří, alespoň v prvním roce. Naopak. Rodinné dávky jako přídavky na děti spolknou o 400 milionů více, celkem skoro 37 miliard. Dalších deset miliard stojí podpora pro dlouhodobě nezaměstnané. Ani ta se nesníží.

Hrozí ještě větší utrácení. "Odhady nákladů jsou dost na vodě," říká expert ministerstva financí, které z návrhů není nadšené. Jasné není, kolik spolknou nově počítané příspěvky na bydlení. Ztíží se tím i cesta k euru, která vyžaduje snižování vládních dluhů. Původně se totiž na změnách dávek mělo ušetřit šest miliard korun během následujících dvou let.