ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Idea zdanění energetik a bank dorazila do Česka, experti jsou skeptičtí

  • 201
V Česku sílí volání po sektorové dani, která by odčerpala peníze od firem s vysokými zisky, hlavně od bank či energetických podniků. Minulý týden se pro ně vyslovil nastupující šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, podobné hlasy se vynořily i ve vládní koalici. Ekonomové jsou k podobným nápadům skeptičtí.

Podle České televize by speciální daň pro energetické společnosti měli Piráti a STAN předložit na příští koaliční radě, dosahovat by měla 25 procent a vynést ročně deset až dvacet miliard korun.

Podle ekonomů je však namátkové danění firem nesmyslné. Během covidu tak například stoupaly zisky farmaceutických společností nebo e-shopů. „Kdo posoudí, zda je zisk nezasloužený? Tržní ekonom nic takového říci nemůže. Socialista nebo marxista vždy najde zdůvodnění, proč zrovna daného podnikatele, danou firmu či daný sektor zdanit nad rámec běžného a hodně lidí mu ještě zatleská,“ konstatuje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podobně se analytici ozývají i proti nápadu na zdanění bank, které těží z vyšších úrokových sazeb. S tím vystoupil v rozhovoru pro časopis Ekonom i bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

„I Margaret Thatcherová na počátku 80. let řekla bankéřům, že sice mají zisky, ale ne z toho titulu, že poskytují klientům lepší služby, ale protože vláda zvyšuje úrokové sazby k potlačení inflace. Její větu můžete úplně stejně přenést do dnešní doby i na české bankéře,“ říká Hampl.

Za to ovšem sklidil kritiku, mimo jiné od šéfa České spořitelny Tomáše Salomona. Ten v reakci na Twitteru uvedl, že stát by se měl rozhodnout, zda chce mít za partnera silné a zdravé banky, které bez problémů financují ekonomiku v dobách krize, nebo banky zatížené paušálním zdaněním, jejichž schopnost financovat ekonomiku v nepříznivém období bude logicky slabší.

Sektorové zdanění navzdory výtkám expertů vyhlásily na přelomu května a června například vlády Maďarska či Velké Británie. V Maďarsku se opatření dotkne velkých firem v bankovním sektoru, energetiky, pojišťoven i letecké dopravy. Britský kabinet zase přichystal 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností.

„Kromě nečekanosti takového kroku a nemožnosti se na něj připravit je tady významné riziko, že z dočasného řešení se stane trvalé. Sektorová daň zároveň značně snižuje ziskovost odvětví s dopadem na investiční aktivitu, celkový ekonomický potenciál i na odměňování zaměstnanců a trh práce,“ okomentoval tehdy pro iDNES.cz situaci hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.