Vejce

Vejce | foto: www.akademiekvality.cz

Rusko skupuje česká oplodněná vejce. Chce zbudovat vlastní chovy

  • 88
Sankce, ptačí chřipka a nejnověji africký mor prasat. To vše tvrdě zasáhlo český agrární vývoz do Ruska. Přesto existuje oblast, ve které patří čeští exportéři mezi evropskou špičku. Česko je jedním z dominantních dodavatelů násadových – tedy oplozených, ze kterých se vylíhnou kuřata – vajec do Ruska. Loni se jich tam vyvezlo za půl miliardy.

Odvetné embargo Kremlu na dovoz potravin z Evropy postihlo české potravináře a zemědělce. Do té doby rostoucí agrární export se před třemi lety propadl a na někdejší úroveň se zvedá jen pozvolna. Podle výsledků za prvních pět měsíců letošního roku to vypadá spíše na meziroční stagnaci.

V roce 2014, kdy bylo embargo zavedeno, se podařilo vyvézt potraviny za 2,6 miliardy korun.

Situaci komplikuje výskyt různých nákaz. Od minulého týdne Rusko kvůli africkému prasečímu moru zakázalo dovoz vepřových konzerv, jednoho z mála produktů, kterých se politické sankce netýkají. „Může to mít vliv na několik českých firem,“ míní agrární diplomatka v Moskvě Nikola Hrušková.

Zatímco však „vepřové ve vlastní šťávě“ a jiné pochutiny tvoří na celkovém potravinářském exportu do Ruska jen malý podíl, jedno z klíčových odvětví už léta úspěšně čelí jak politickým, tak veterinárním nesnázím.

Česko – konkrétně litomyšlská rodinná firma Mach Drůbež – je předním dodavatelem násadových vajec do Ruské federace. Na ruský trh loni směřovala vejce, z nichž v zemi vychovají kuřata, v hodnotě půl miliardy korun. Celkově Česko vyvezlo do Ruska potraviny za 2,14 miliardy.

České potraviny v Rusku za časů embarga.

„Evropská unie do Ruska vyvezla v roce 2016 více než 580 milionů násadových vajec. Z toho má Mach Drůbež podíl 19 procent,“ vypočítává ředitel společnosti Richard Mach. A ačkoliv podle něj se po letech růstu vývozy postupem let stabilizovaly, data Českého statistického úřadu za letošní leden až květen ukazují, že dramatický propad očekávat nelze. A to navzdory výskytu ptačí chřipky v Česku, která export vajec do Ruska na čas zastavila.

Efekt Bushových stehýnek

Prapůvod „hladu“ Rusů po tuzemských násadových vejcích je podle Macha potřeba hledat na počátku devadesátých let.

Po rozpadu komunistického bloku přišla administrativa amerického prezidenta George Bushe staršího s programem potravinové pomoci zvaným „Bush legs“, neboli Bushova stehýnka. To v letech ekonomického kolapsu zachránilo Rusy od nedostatku, postupně však vedlo k dominanci amerického drůbežího na ruském trhu. Drůbeží maso z USA pokrývalo v té době až třetinu ruské spotřeby.

„Když skončil tento projekt, nebyl na ruském trhu dostatek masa domácí produkce. Aby se to neopakovalo, začali Rusové investovat astronomické částky do drůbežářského průmyslu,“ vysvětluje Mach.

Jenže zatímco vystavět drůbežárny a porážky může být relativně jednuduchou záležitostí, budování rodičovských chovů a výroba vlastních násadových vajec podle něj trvá o poznání déle. Poptávka po české produkci proto ještě nějakou dobu potrvá.

„Rusko se snaží v zemědělství osamostatnit, nemá ale vlastní kvalitní genetický materiál. Potřebují tedy základ, ze kterého zvířata vychovají. To jsou právě násadová vejce, ale i genetický materiál skotu, prasat a všeho ostatního, co pomůže rozvoji,“ dodává Hrušková.

Na rozdíl od jiných typů potravin se vajec netýká ruské embargo. Ani nedávný výskyt ptačí chřipky na českém území vývozu příliš neublížil. „V případě ptačí chřipky byla spolupráce velmi dobrá a Rusko zase rychle zrušilo zákaz dovozu násadových vajec a jednodenních kuřat,“ dodává agrární diplomatka.

Prasečí mor jako politický boj

České salámy a konzervy nechceme, reagovalo Rusko na africký mor prasat

Rychlá reakce zdaleka nebývá pravidlem. Rusko ostatně v minulosti čelilo výtkám, že nákazy zvířat zneužívá. A to buď jako odůvodnění zákazů exportu, což má za cíl podpořit producenty na domácím ruském trhu, nebo dokonce jako prostředek politického nátlaku na vzpurné vlády některých zemí.

Za to čelí kritice i ze strany Česka. Ministr zemědělství Marian Jurečka například nedávno přišel s iniciativou, která má na evropské úrovni donutit třetí země dodržovat stejné podmínky, jaké platí při dovozu jejich zboží do Evropské unie.

„Některé nově zaváděné požadavky pro naše vývozce jsou v rozporu s mezinárodními obchodními dohodami,“ prohlásil ministr. Podle něj mají různé zdlouhavé certifikační procedury pouze ochránit domácí trhy dotčených zemí. Vedle Číny a Vietnamu jmenoval mezi těmito státy právě Rusko.

Pokud chce třeba evropský výrobce získat certifikát na vývoz potravin do Ruska, musí podle Hruškové uspořádat a zaplatit inspekci ruských veterinářů ve svém závodě. Evropská unie přitom po ruských výrobcích nic takového nevyžaduje.