Absurdní příklad: ekonomika prosperuje nejlépe za poslední desetiletí, přesto výdaje na sociální dávky rostou ještě rychleji. Nyní to vypadá, že vláda hospodaří skvěle. Ke konci listopadu byla podle včera zveřejněných čísel v plusu třináct miliard korun. Za celý rok přitom politici schválili schodek 91 miliard.
"Schodek bude zhruba 70 až 75 miliard korun," říká nyní náměstek ministra financí přes rozpočet Eduard Janota. Před koncem roku totiž začne na úřadech velké utrácení.
Jen málokdo by riskoval utratit méně a mít pak problém získat při dalším jednání o rozpočtu více peněz. MF DNES oslovila velká ministerstva a šest z nich už potvrdilo, že vyčerpají všechny peníze, které mají na letošek schválené. To znamená, že je buď stihnou utratit, anebo je převedou do takzvaného rezervního fondu. A z nich si je mohou vytáhnout v příštím roce.
Útraty naskočí i tím, že před koncem roku na úřadech finišuje schvalování nejrůznějších projektů, na které jdou peníze částečně z Evropské unie a částečně z rozpočtu.
Více peněz také ještě půjde na dávky pro bezmocné. Rozpočet na ně se už navýšil z devíti na patnáct miliard, naposledy v listopadu. I kvůli tomu patří přes čile kvapící ekonomiku, rostoucí platy a klesající nezaměstnanost položka "sociální dávky" v rozpočtu k těm, které letos nejvíce ztučněly.
V loňském předvolebním roce totiž politici napříč všemi stranami schválili dárečky jako dvojnásobné porodné či rodičovskou. Teď se je v rámci reformy snaží alespoň trochu omezit.
Na sociální dávky se peníze zatím najdou, protože prosperující firmy a lépe vydělávající zaměstnanci posílají státu do kasy na daních mnohem více. Letos zatím vybral na daních o 25 miliard více, než se čekalo. I to je ale pro Kalouska problém.
Při takto tučných daňových výběrech si totiž každý politik kupující si voličskou popularitu řekne, že teď se přece ještě šetřit nemusí. Kalousek proto dlouho držel odhady svých úředníků, kolik se vybere na daních, při zemi. Z nich se totiž počítají odhady rozpočtu na další rok. Jak ale ekonomika zpomalí, příjmy z daní se smrsknou a naopak na sociální výdaje bude třeba více.
Kampeličky? Platíme z daní
Žonglovat bude letos vláda už tradičně i s ročním dluhem zahrnujícím kromě státu i hospodaření státních fondů, měst či zdravotních pojišťoven. To je hlavní údaj, který Kalousek posílá Evropské komisi. Ta podle něj hodnotí, jak plníme sliby a schodek snižujeme.
Paradoxně se Česko snaží své výsledky zhoršovat. Každý ministr financí se totiž bojí, že by jeden rok vypadal v očích Bruselu moc dobře a další rok o dost hůře. To je horší než vypadat stále na slabší průměr.
Letos si vláda našla svého žolíka v kampeličkách. Jejich zajišťovacímu fondu napůjčoval stát osm miliard, aby měly desítky zkrachovalých záložen z čeho vyplácet střádaly.
"Vzhledem k tomu, že již dnes ministerstvo financí považuje tyto půjčky za rizikové, které nebudou splaceny, mění se tyto půjčky na dotaci a o ně se letos zvýší výdaje státních financí," potvrdil Ladislav Pištora z Českého statistického úřadu.
Ten o novém výdaji ministerstvo informovalo kvůli počítání dluhů. Tím se potvrzuje sice očekávaný, ale nikdy nepřiznaný fakt: vytunelované kampeličky zaplatíme z daní. A to už letos, ačkoli Zajišťovací fond kampeliček zanikne a stane se součástí ministerstva financí až roku 2009.
Žonglování s miliardami je v Česku běžná praxe. Loni vláda díky vyšším výběrům daní hospodařila lépe, a předčasně proto splatila patnáctimiliardovou záruku České národní bance. Předloni stejný "problém" ministr financí Bohuslav Sobotka vyřešil tím, že zahrnul do výdajů státu nedobytnou pohledávku za Sýrii za téměř dvacet miliard.
