Čísla za obor ukazují loni poměrně velký růst, pokračuje i letos?
Minulý rok byl pozitivní, byla vidět rostoucí poptávka, rozjela se spousta projektů, jejichž start se několik let odkládal. Jsou ale velké rozdíly v segmentech: například rychloobrátkové zboží rostlo podstatně pomaleji než dodávky pro automobilový průmysl. Letos zatím růst pokračuje, i když začátkem roku není tak rychlý jako loni.
C. S. Cargo v minulosti v zahraničí zakládalo spousty poboček. Pomýšlíte znovu na expanzi?
Jdeme teď cestou organického růstu, držíme se toho, co umíme. Postupně můžeme doplnit naše podnikání o další firmy či činnosti, když bude příležitost. V minulosti jsme totiž řadu zahraničních poboček museli zavřít. Potvrdilo se, že není jednoduché začínat z nuly na cizím trhu. Teď jsme kromě Česka v Polsku a na Slovensku a s oběma pobočkami jsme spokojeni. Navíc jednáme o akvizici ve Slovinsku, ale nic není uzavřeno.
Aleš Willert (44)Vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a celý profesní život se pohybuje v oboru dopravy a logistiky. Řídil firmu Milktrans, přední českou dopravní společnost zabývající se přepravou rychloobrátkového zboží. V letech 2006 až 2009 byl provozním ředitelem logistické společnosti ESA. V přepravní společnosti C. S. Cargo působí od roku 2010, v dubnu roku 2012 byl jmenován generálním ředitelem. Hovoří německy a anglicky, sportuje, cestuje a zajímá se o moderní technologie. |
Projevila se minulá krize na počtech dopravců a konkurenci? Dlouhodobě si dopravci stěžují na nízké ceny.
Dvacet let se uklidňujeme, že se trh vyčistí, ale stále k tomu nedošlo. V oboru je extrémní konkurence, většina vozidel je v Česku ve vlastnictví drobných dopravců maximálně s pěti kamiony. Ale díky růstu poptávky dochází přece jen k pomalému cenovému narovnání.
Jak se do hospodaření promítají ceny nafty?
Přímo prakticky nijak. Už je běžné, že součástí smluv se zákazníky jsou naftové doložky a podle aktuální ceny nafty se vypočítává cena přepravy. Dříve nafta tvořila běžně přes 40 procent nákladů, dnes je podíl kolem 30 procent. Myslím, že to je férové řešení pro obě strany.
V Česku jste největším dopravcem s 500 kamiony, bude se jejich počet zásadně měnit?
V praxi využíváme ještě větší počet kamionů u externích dopravců. V minulosti poměr tržeb vlastních kamionů a externích dopravců byl 85 ku 15. Nyní je podíl zhruba půl na půl a u toho chceme zůstat. Nerozšiřujeme vlastní flotilu, rosteme přes externí dopravce.
Ženy za volantem kamionu potkáte takřka všude. Přepravci si je chválí |
Skloňovaným problémem je nedostatek řidičů. Jak ho řešíte?
V Česku není mnoho volných řidičů, takže nezbývá nic jiného než hledat v jiných zemích. Máme relativně dost řidičů z Bulharska a Rumunska, několik skupinek řidičů pochází ze třetích zemí včetně Asie. Zkušenosti jsou zatím dobré, ale získat pro ně pracovní povolení je složité.
Na hlavní stránce firemního webu lákáte ženy, ať jdou jezdit k vám. Jaké s nimi máte zkušenosti?
Zkušenosti se ženami máme velmi pozitivní. Práce řidiče už dávno není pouze mužskou záležitostí. Kamiony jsou čím dál modernější a jejich řízení je snazší, přibývá naopak hodně administrativy. Hlásí se k nám ženy, které buď ještě nemají děti, nebo už je mají dospělé. Nemají tedy problém jezdit mezinárodní kamionovou dopravu a být celý týden pryč.
Ze strany řidičů je slyšet kritika, že tuzemští dopravci platí málo, a proto řidiči odcházejí do ciziny. O kolik jste jim zvýšili mzdy?
Jen za loňský rok v průměru o devět až jedenáct procent. Myslím, že se pomalu platy u nás a v Německu přibližují, i s dietami si běžně řidič u nás vyjezdí kolem 45 tisíc čistého za měsíc. Přesto je problém lidi sehnat, všeobecně klesá ochota pracovat mimo domov.
Uvádět mzdu i s dietami ale není zrovna vypovídající...
To si nemyslím, v našem oboru je to běžné. Udávat mzdu řidiče kamionu včetně diet je zvykem nejen v Česku, ale i v dalších zemích střední a východní Evropy. Je to pozůstatek z dob minulých. V zemích bývalého východního bloku se to stále tak uvádí a Česká republika v tomto ohledu není výjimkou.
Nevyřeší problém samořiditelné kamiony, které se už testují?
Nám dopravcům by se to pochopitelně líbilo, ale čeká nás ještě dlouhá cesta. Technologicky je řešení prakticky hotové, ale výrobci se potýkají s právním omezením a společenským vnímáním. Společnost na to ještě není připravená.
