Takzvaný mezibankovní poplatek se má snížit na 0,2 procenta u debetních karet a na 0,3 procenta u kreditních karet. Největší výhodu má v sobě tato regulace pro obchody, a to zejména malé internetové hráče, kteří často platbu kartou neumožňují kvůli vysokým nákladům spojeným s poplatky.
„Mohlo by to znamenat, že by více obchodníků začalo nabízet platbu kartou, protože často je poplatek z platby kartou ve výši marže nebo vysokých procent marže. Vidím v tom jen pozitivní dopad,“ říká ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška. Podle něj mezibankovní poplatek v praxi dosahuje až dvou procent z platby. Česká spořitelna uvádí, že průměrná výše na trhu je 1 procento.
Tak či tak, Bruselu se poplatek zdál příliš vysoký a rozhodl se nahrát obchodníkům. Banky a karetní společnosti pochopitelně jejich optimismus nesdílí.
Mezibankovní poplatekPoplatek, který za každou karetní transakci platí banka obchodníka bance, která kartu vydala. Průměrná výše na trhu se nyní pohybuje okolo 1 procenta z platby. Evropské nařízení o mezibankovních poplatcích výši mezibankovního poplatku zastropuje na 0,2 % pro debetní karty a 0,3 % pro kreditní karty. |
„V konečném důsledku pravděpodobně zdraží bankovní produkty, zatímco efekt snížení cen u obchodníků se nikde neprokázal. Bohužel banky budou muset omezit některé benefity, které dnes na kartách standardně nabízíme,“ předjímá generální ředitel MasterCard pro ČR a Slovensko Miroslav Lukeš.
K omezení poplatku zhruba na polovinu došlo například ve Španělsku. Studie MasterCard uvedla, že Španělé po regulaci zaplatili na ročních poplatcích o 2,35 miliardy eur víc a obchodníci ušetřili 2,75 miliardy. Snížil se údajně i počet plateb kartami a pokleslo jejich množství.
Smyslem regulace poplatku je motivovat obchodníky snížením nákladů k tomu, aby více přijímali platby platebními kartami. Platby kartou například přijímá zhruba 80 procent e-shopů, ale z menších obchodů je to jen zlomek. „Důvodem jsou často právě poplatky,“ říká Vetyška. V tuzemsku je přes 30 tisíc e-shopů.
Regulace zboží nezlevní
Odborníci nicméně pochybují o tom, že by opatření vedlo ke snížení cen v obchodech. „Promítnutí snížení poplatků do zlevnění ceny zboží je podle mého názoru diskutabilní,“ říká Patrik Nacher ze serveru bankovnipoplatky.com. Zákon už nyní například umožňuje, aby obchodníci za platbu kartou vybírali poplatek a zvýhodnili tak hotovostní platby, tuto strategii ale zavedlo jen pár restaurací.
„Bude zde výpadek příjmů pro karetní společnosti, banky apod. Obávám se, že to nezůstane bez odezvy, tudíž lze předpokládat zvýšení jiných poplatků, které souvisejí s platební kartou,“ míní známý kritik bankovních poplatků Patrik Nacher, který nicméně podobné regulace odmítá. „Vždy se nakonec obrátí proti těm, které na počátku měly chránit,“ zdůvodnil své obavy.
„Je zřejmé, že vydavatelské banky musí zvažovat, jak budou tuto situaci řešit. Nejedná se však pouze o možné zvyšování poplatků po klienta, ale i o snižování nákladů, rozumné vynakládání investic do nových technologií a celkové zefektivnění provozování kartového businessu,“ odpověděla mluvčí České spořitelny Pavla Kozáková na dotaz, zda regulace povede ke zdražení služeb nebo omezení nabídky. Ostatní oslovené banky na dotaz neodpověděly.
Evropské nařízení o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce by mělo být publikováno v úředním věstníku EU zřejmě ve druhém čtvrtletí letošního roku. Nařízení není třeba transponovat do českého práva. Česko však musí určit orgán dohledu nad dodržováním nařízení a zavést sankce za jeho porušení. Ministerstvo financí proto připraví návrh novely zákona o platebním styku.
„Účinnost regulace výše mezibankovních poplatků lze očekávat ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015, neboť nařízení ohledně této otázky obsahuje šestiměsíční přechodné období,“ přiblížil náměstek ministra financí Martin Pros.
