Jak tohle může někdo pít?

...a taky šumák

Konkurence Tang? Vždyť ten už se mnoho let neprodává...

ten byl hnusnej i dřív...

Jinak vitacit se nejvíc využil, když se dával to teplé vody, tam se rozpustil a potom se ta tekutina nechala vychladnout, tak půl dne. Ta chuť se tím teplem dost odležela a zlepšila.

Akorát byl problém, pokud se to mělo udělat ve větším množství. Kvalitní nerezové nádobí bylo tehdy velmi drahé a v běžné domácbnosti nebývalo. Konvice nebo nádobí bylo hodně z hliníku, ale do hliníku dávat vitacit by si člověk s tou kyselinou cittrónovou ve vitacitu koledoval o divnou pachuť a ve stáří potom určitě o alzheimera. A smaltované nádobí bylo často otlučené a železo z něho dávalo ještě horší pachuť.

S odstupem času mám pocit, že ještě dřív, než se objevil tuhý vitacit, se z podobné směsi dělaly tehdejší humusovité žluté a červené sodovky.

Za bolševika byl Sifon, dnes je SodaStream.

Obojí stejně jedovaté (zeptejte se nějakého sportovce, zda si dá před tréningem nebo před závodem nápoj s CO2).

Podobně Vitacit versus CocaCola a podobné fruktózové koktejly.

Vitacit byla hrozná chemie, dnes je to ale s potravinami horší.

Jeho kopii mam na lodi, asi tak 10 baleni. Nikdo ho nechce, fuj. Koupili jsme ho na Kube aby jsme nemuseli pit jejich nechutnou vodu. V Cienfuegos totiz ta voda nechutnala vubec dobre. Nakonec jsme pili vychladly caj a "vitacity" se povaluji na spodku police.

Já tenkrát znal dost lidí, co ho pili. Strejda si ho dával do čaje skoro furt, že má jako cukr a citron v jednom.

A od druhého strýce parta turistů na puťácích si jím běžně "vylepšovala" vodu, která se dala vyžebrat všude, ale s těžkým sirupem se samozřejmě nikdo po hřebenech tahat nechtěl.

.....to vidělo ovoce jen když to vezli ze Slovnaftu....

Ono taky ovocné řezy z toho může dělat leda bydlenka z Mimáče nebo L.Hruška , normální člověk použije na ovocné řezy ovoce.