- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jak tohle může někdo pít?
Konkurence Tang? Vždyť ten už se mnoho let neprodává...
Jinak vitacit se nejvíc využil, když se dával to teplé vody, tam se rozpustil a potom se ta tekutina nechala vychladnout, tak půl dne. Ta chuť se tím teplem dost odležela a zlepšila.
Akorát byl problém, pokud se to mělo udělat ve větším množství. Kvalitní nerezové nádobí bylo tehdy velmi drahé a v běžné domácbnosti nebývalo. Konvice nebo nádobí bylo hodně z hliníku, ale do hliníku dávat vitacit by si člověk s tou kyselinou cittrónovou ve vitacitu koledoval o divnou pachuť a ve stáří potom určitě o alzheimera. A smaltované nádobí bylo často otlučené a železo z něho dávalo ještě horší pachuť.
S odstupem času mám pocit, že ještě dřív, než se objevil tuhý vitacit, se z podobné směsi dělaly tehdejší humusovité žluté a červené sodovky.
Za bolševika byl Sifon, dnes je SodaStream.
Obojí stejně jedovaté (zeptejte se nějakého sportovce, zda si dá před tréningem nebo před závodem nápoj s CO2).
Podobně Vitacit versus CocaCola a podobné fruktózové koktejly.
Vitacit byla hrozná chemie, dnes je to ale s potravinami horší.
Jeho kopii mam na lodi, asi tak 10 baleni. Nikdo ho nechce, fuj. Koupili jsme ho na Kube aby jsme nemuseli pit jejich nechutnou vodu. V Cienfuegos totiz ta voda nechutnala vubec dobre. Nakonec jsme pili vychladly caj a "vitacity" se povaluji na spodku police.
Já tenkrát znal dost lidí, co ho pili. Strejda si ho dával do čaje skoro furt, že má jako cukr a citron v jednom.
A od druhého strýce parta turistů na puťácích si jím běžně "vylepšovala" vodu, která se dala vyžebrat všude, ale s těžkým sirupem se samozřejmě nikdo po hřebenech tahat nechtěl.
.....to vidělo ovoce jen když to vezli ze Slovnaftu....
Ono taky ovocné řezy z toho může dělat leda bydlenka z Mimáče nebo L.Hruška , normální člověk použije na ovocné řezy ovoce.