Avšak celkový účet za velkou vodu v Praze může být nakonec podstatně vyšší, protože utrpěli také živnostníci a soukromé firmy. A jejich ztráty nejsou v odhadu magistrátu zahrnuty. Zatímco primátor Igor Němec odhaduje celkové škody v Praze na deset miliard korun, Česká ratingová agentura uvádí dokonce 20 až 30 miliard.
Jak přicházejí údaje o škodách, úředníci na pražském magistrátu začínají hledat zdroje, z nichž skoro šest miliard zaplatí. Zatímco například metro je pojištěno do jedné miliardy korun a pojistku mají také divadla Archa a Palmovka, škody u většiny ostatních poškozených objektů bude město muset uhradit.
Podle předběžného návrhu, který by měla v úterý projednávat rada hlavního města, by se 1,5 miliardy korun mělo získat přehodnocením rozpočtu. Například peníze, které byly původně určeny na rekonstrukci karlínského divadla, jež utrpělo největší škody ze všech divadel, se teď použijí na úhradu jeho škod.
Dalších půl až tři čtvrtě miliardy město získalo v letošním roce díky vyšším než plánovaným daňovým příjmům. Existuje také návrh získat další prostředky prodejem městských majetků. Konkrétně se uvažuje o zbytkových podílech Prahy v telekomunikační firmě Pragonet a ve vodárenské společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), říká Šteiner.
Většinu v PVK vlastní od loňského roku francouzský vodárenský gigant Vivendi. A většina v Pragonetu, který utrpěl významné škody vzhledem k tomu, že 90 procent jeho sítí optických vláken vede metrem, patří německému Deutsche Telekomu. Šteiner konstatoval, že město chtělo prodat Pragonet i PVK už před povodní. Mohlo by za ně utržit dohromady 1,3 miliardy korun.
Sečtením peněz nalezených v rozpočtu, vyšších daňových příjmů a zisku z prodeje společností by Praha získala dohromady 3,3 miliardy korun na krytí téměř šestimiliardových škod. Praha však také doufá v pomoc státu. Ministerstvo financí už přislíbilo zaplatit třetinu nákladů města na záchranné práce, které dohromady představovaly 300 milionů korun. Praha chce také získat jednu miliardu ze 6,1 miliardy korun určených na rekonstrukci sítí pražských vodáren.
Náměstek Jiří Paroubek prosazuje i vydání dluhopisů. Telefony od bankéřů, kteří mají zájem Praze půjčit, se totiž netrhnou, říká Šteiner. To však kritizuje opozice. Jiří Witzany ze strany Evropští demokraté (strana bývalého primátora Kasla) tvrdí, že místo vydávání nových dluhopisů by mělo město využít rezervy na splácení už vydaných dluhopisů, které na konci roku dosáhly tří miliard korun.
V souvislosti s povodněmi se v Praze také asi zpomalí některé rozjeté projekty, například rekonstrukce tramvajové trati v Hloubětíně nebo výstavba tunelu Mrázovka. Místo toho chce město urychlit dokončení bytů, například v Malešicích a v Dolních Počernicích. Hodlá je vyčlenit na dlouhodobé ubytování pro ty, které voda připravila o bydlení.
Určitě to však nebude stačit, takže Šteiner předpokládá, že "tyto byty se asi budou přidělovat sovětským systémem: dvě rodiny v jednom tři plus jedna". Praha také zastaví přidělování městských bytů - s výjimkou těch pro policii.
