Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Češi chodí v teplákách, prádelny živoří. Na státní pomoc nedosáhnou

  • 135
Mají otevřeno, ale jsou v podstatě bez zákazníků. Přišly o hotely, restaurace, fitness centra, ale i o lidi z ulice. „Pracují z domova a nemají potřebu prát, protože jsou celý týden v jedněch teplákách a tričku,“ vypráví svou epizodu ze současné krize šéf sítě prádelen Martin Blažek.

Už nejde „jen“ o zaměstnance, v sázce jsou rodinné úspory. Majitel čtyř prádelen v Praze a Plzni vydává 50 až 100 tisíc měsíčně z vlastních úspor, aby udržel naživu léta budovaný byznys. „Od října jsme v minusu. Jsou to peníze, které jsme do firmy nechtěli dávat, ale doba je taková,“ vypráví.

Druhý den po prohlášení vlády bylo v provozovně jako po vymření. Denní tržba je kolem 500 korun.

Byznys s čištěním oděvů je ochromený. Zamrzly zakázky z hotelů, které tvořily přes šedesát procent klientely. Podobné je to s restauracemi, saunami, fitness centry, salóny krásy a maloobchodem včetně kadeřnictví. Počet firemních zákazníků celkově zeslábl o 80 procent a lidí z ulice zůstala možná třetina. A ti šetří.

„Jsou zmatení, jestli je, nebo není otevřeno. I proto unikají tržby. Část zákazníků přestává sušit a suší si doma. Je možné, že už šetří,“ popsal Blažek.

Také podle majitelky prádelny z České Lípy byla za útlumem zákazníků z ulice nešikovná prohlášení vlády, která oznámila, že zavírá obchody a služby. „Hned druhý den po tomto prohlášení je to v provozovně jako po vymření. Denní tržba se pohybuje kolem 500 korun. Sídlím v pronájmu v budově soukromé firmy –⁠ o nějakém odpuštění třeba části nájmu nemůže být řeč,“ svěřila se.

Pana ministra Havlíčka jsem se osobně ptal a řekl mi:⁠ vás jsme nezavřeli, a nemáme tedy důvod pomáhat.

Martin Blažekšéf sítě prádelen

Blažek vidí problém v tom, že vláda bere jeho obor tak, jako by normálně fungoval, jenomže prádelny jsou ve vleku dalších podnikatelů, kteří museli  zavřít nebo drasticky omezit svou činnosti. „Pana ministra Havlíčka jsem se osobně ptal a řekl mi –⁠ vás jsme nezavřeli, a nemáme tedy důvod pomáhat,“ posteskl si šéf prádelen. 

Situace je jiná než na jaře, kdy se sáhlo na investiční peníze. V Blažkových prádelnách skončili čtyři brigádníci a zaměstnanci jsou na překážkách doma, přičemž stát hradí 60 procent mzdy. Šetří na lidech, energiích i nájmech, kde se podařilo dojednat mírné snížení plateb. Zpětnými bonusy trochu pomohl i dodavatel chemie. Podařilo se vyjednat i odložení leasingů, takové štěstí řada konkurentů v oboru nemá. Přesto byznys není v plusu.

„Pomohl by nám program COVID - nájemné, Antivirus A+B ve vyšším měřítku, tedy kolem 80 až 90 procent,“ říká Blažek.

Jeho příběh není ojedinělý. Podle Asociace prádelen a čistíren jsou na tom ostatní podobně nebo hůř. V Česku loni působilo 402 prádelen a čistíren, které zaměstnávaly dohromady 8 290 lidí. Některé solitérní provozovny už rozprodávají stroje.

Jako prádlo ve větru

Podniky v oboru by se daly rozdělit na dvě skupiny. Relativně udržitelně ještě fungují ty, které mají zakázky v nemocnicích, potravinářském průmyslu a farmacii. Druhá, větší skupina, ale živoří, protože je navázána na cestovní ruch, kulturu nebo obchod. Jejich zákazníci jsou uzavřené hotely, restaurace, divadla, wellness a fitness centra nebo školy.

„Ty, které byly navázány na cestovní ruch a společenský život jsou vyčerpány již z prvního kola uzavírek a teď už v podstatě čekají na nejhorší,“ říká Monika Čuhelová, generální sekretářka Asociace prádelen a čistíren.

O pomoci se podle ní s profesním svazem nikdo z vlády nechce bavit. „Je těžko uvěřitelné, že pro náš obor stále nejsme schopni najít žádnou pomoc od vlády. Banky již nejsou vstřícné, Covid-Nájemné se na nás nevztahuje, peníze jsou vyčerpané, takže ani částky na doplacení mezd v rámci programu Antivirus mnohdy nejsou naši členové schopni pokrýt,“ popsala.

Banální příběh skomírajícího byznysu docela dobře ukazuje, jak se problémy v jednom sektoru přelévají napříč ekonomikou. Hluboko do kapsy mají teď i někteří dodavatelé chemie do prádelen.