Podle kritiků je připraví o peníze určené na základní věci, jako je jídlo či hygienické potřeby. Původně byl zákon přísnější. Měl postihnout ty, kteří opakovaně spáchají přestupky či trestné činy. Nad tím však panovaly pochybnosti. Člověka nelze totiž za něco trestat dvakrát, v tomto případě pokutou a ještě odebráním dávek.
K zákonu následně doputoval komplexní pozměňovací návrh. Ten by umožnil úřadům práce v případě, že člověk spáchá v jednom roce třikrát přestupek proti vyhlášce a pokutu nezaplatí, strhnout pokutu z dávek v hmotné nouzi a vyplatit částku obci. Potrestal by tak člověka za nezaplacení pokuty.
„Ten, kdo se chová slušně, tak ničím ohrožený nebude a nikomu se peníze brát nebudou,“ míní poslanec Jan Bauer (ODS), který zákon společně s dalšími poslanci předkládá. Podle Bauera by se mělo jednat o závažné přestupky typu opilství, fyzické napadání a podobně.
Stačí poslat dítě pro vysvědčení a rodič přijde o dávku, varuje resort |
Přestupky, kterých by se to týkalo, jsou přímo vyjmenovány v zákoně, například nepřihlášení dítěte k zápisu povinné školní docházky, více než sto hodin neomluvených hodin za pololetí, přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití či porušení vyhlášky obce.
Úřad práce by mohl strhnout pokuty ve prospěch obcí z doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí, což jsou dávky v hmotné nouzi. V prosinci loňského roku činily výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi zhruba 451,1 milionu korun. Za rok 2020 šlo ze státního rozpočtu na tyto dávky spolu s výdaji na mimořádnou okamžitou pomoc 4,79 miliardy.
„Dáváme nástroj starostům, aby tam prostřednictvím městské policie přišli,“ doplňuje Bauer. Podle něj dnes někteří lidé pokuty od městské policie neberou dost vážně. Takto by se pokuta nahlásila na úřad práce a následně by úřad strhl částku z dávek, které úřad práce vyplácí, a poslal ji obci.
Lze to zneužít, říkají odpůrci
Lidé, kteří se zabývají prací s lidmi v hmotné nouzi, upozorňují na to, že zákon může nepříjemně dopadnout na ty nejzranitelnější. Obcím dá navíc do rukou nástroj k šikaně „nepohodlných“ občanů.
„Obce vydají bez kontroly ministerstva vnitra vyhlášku, protože řada vyhlášek není nikterak kontrolovaná ministerstvem a obce je ani nezveřejní na webových stránkách. Jen je potom vymáhají. A to se děje,“ kritizuje Martin Šimáček, ředitel Institutu pro sociální inkluzi.
Podle něj pak následná exekuce dávek zásadně poškozuje základy systému, který má lidi chránit před chudobou. Navíc rodina může přijít o dávky kvůli chování člena rodiny, který se v domácnosti pohybuje pouze sporadicky.
„Kdo například znečistí veřejné prostranství nebo veřejně přístupný objekt (dům), může dostat pokutu 20 tisíc korun, při opakování téhož přestupku pak už 30 tisíc. Kdo taková místa poškodí, přijde o 50 tisíc, a pokud to zopakuje, o 75 tisíc korun,“ upozorňuje Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi. Tyto částky by podle novely zákona obec mohla strhávat z dávek.
„Přestupek spáchá jeden z rodiny, ale bity budou celé domácnosti v hmotné nouzi po mnoho měsíců,“ dodává Zieglerová. Další tresty za neplnění školní docházky může rodiny paradoxně dostat do těžší situace, například kvůli stěhování.
Ekonomové: Penzijní reforma je neudržitelná, návrh Maláčové je spíš kampaň |
Na sociální dávky se před lety podobně zaměřila starostka Chomutova Ivana Řápková. Tehdy radnice exekutoři zabavovali sociální dávky přímo v místě výplaty. Soud ale tento způsob prohlásil za chybu. S následným návrhem zákona o exekuci některých dávek později jako poslankyně neuspěla.
Bič na docházku do školky
Poslanci se hodlají zabývat ještě jedním návrhem, který souvisí s dávkami v hmotné nouzi. Ten pochází z dílny SPD, přičemž plánovaná úprava má vyjmout z dávek pomoci navíc ty rodiny, jejichž děti nenavštěvují předškolní zařízení. Dosud se návrhy týkaly pouze těch rodin, které zanedbávaly povinnou školní docházku.
Mezi další úpravy patří i to, že úřad práce může vyřadit z okruhu lidí pobírajících dávky například ty, kteří poruší pracovní neschopnost evidovanou na úřadu práce.
Pokusy zpřísnit nárok na dávky v hmotné nouzi přicházejí v době, kdy lidí potřebující pomoc nejspíš přibude. V Česku byla před příchodem pandemie rekordně nízká nezaměstnanost, což se odrazilo i na vyplacených dávkách – výdaje na pomoc v hmotné nouzi od roku 2014 výrazně klesly.
Česko patří podle údajů evropského statistického úřadu ke státům, kde je podíl výdajů na sociální ochranu vzhledem k HDP zhruba o třetinu nižší, než kolik činí průměr v Evropské unii, jak upozorňuje ekonom Daniel Münich.
