Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale jen plátců DPH, tedy firem a podnikatelů. Vyplývá to z vyjádření ministrů Česka, Slovenska, Německa, Maďarska, Rakouska a Polska, kteří se ve středu sešli v Praze.
V rámci společného boje proti daňovým únikům chtějí v Bruselu prosadit zavedení přenesené daňové povinnosti na pohonné hmoty (takzvané „reverse charge“). Jde o přenesení daňové povinnosti na poslední článek v obchodním řetězci.
Na změnu by tak musela přistoupit celá EU. Právě benzin a nafta jsou komodity postižené největšími daňovými úniky - v Česku se odhadují na 15 miliard korun.
Původně přišel ministr financí Andrej Babiš v červnu v Bruselu s myšlenkou na zavedení revese charge na veškeré zboží a služby napříč Evropou. To je však velmi komplikovaná změna, kterou se EU zatím nechce zabývat. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble na summitu prohlásil, že není v krátkém čase možná.
Země si budou vyměňovat informace o skrývaných účtech
Ministři si na summitu také slíbili, že budou spolupracovat při výměně informací daňového charakteru - například o tom, jestli jejich občané neschovávají nezdaněné peníze na účtech v sousední zemi. Už dnes si také vyměňují seznamy nespolehlivých plátců daně, takže se daňové správy mohou soustředit na podezřelé firmy a podvodům zamezit.
S požadavkem na zavedení režimu reverse charge přišlo Česko už v roce 2010, ale Evropská komise to zamítla - výjimku musí totiž schválit všech 28 členských zemí EU. Českou žádost shodila ze stolu Francie, která se obávala, že daňové podvody s pohonnými hmotami se přelijí z Česka do jiných zemí. Podvody s DPH fungují přes hranice, takže spolupráce daňových správ v regionu je nutná.
Režim reverse charge se už dnes v Česku používá na stavební práce, šrot či zlato, od nového roku by také měla fungovat na mobily, tablety či surové kovy.
