Studie se zaměřila hlavně na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, v níž hraje dominantní roli fotovoltaika. Energie ze slunce zažila ve světě v posledních letech boom. Fotovoltaika za posledních pět let globálně narostla sedmkrát, nejvíce se jí daří v Německu, čím dál větší význam ale hraje navzdory své velikosti i ČR, kde boom solárních panelů nastal hlavně v letech 2010 a 2011.
"ČR dokázala během jediného roku rozšířit své kapacity solární energie dvakrát rychleji než USA a vyrábět ze slunce dvakrát více energie než velká a slunná Francie. Česká solární energie už představuje 5 procent globální výroby solární energie, a to vše jen díky tomu, že investice do OZE (Obnovitelné zdroje energie) jsou v ČR v absolutní hodnotě desáté nejvyšší na planetě," uvádí studie.
Energetický regulační úřad začal letos mluvit o tom, že od roku 2014 zastaví podporu veškerých nově vystavených obnovitelných zdrojů (čtěte Podpora solárů vyčerpává Česko, ERÚ ji chce zarazit).
"Argumenty ve prospěch ukončení podpory jsou naprosto jasné. Během následujících 20 let domácnosti ušetří stovky miliard," souhlasí autoři analýzy. Během dvaceti let je tak podle nich možné ušetřit 760 miliard korun. "Kdybychom tyto peníze investovali na splácení státního dluhu, poklesl by o 47 procent," uvedli ekonomové s tím, že by se měl stát zamyslet, jestli raději více nedotovat zateplování budov.
OZE a ČeskoEU si stanovila cíl mít v roce 2020 pětinový podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie. Finsko a Švédsko už to splňují nyní. Dohodly se ale výjimky. Pro ČR je závazných 13 procent v roce 2020. Národní akční plán ČR si stanovil svůj cíl: 13,5 procenta. V elektřině Česko bylo loni na 10,55 procenta. Cíl je reálný, proto chce ERÚ od roku 2014 zrušit finanční podporu novým obnovitelným zdrojům. |
Next Finance dále tvrdí, že bez podpory OZE by mohly daně klesnout o dvě procenta. Daňové výhody představují pro výrobce zhruba dvě miliardy korun ročně. Obnovitelné zdroje energie se na HDP země podílejí 0,8 procenta, tvrdí studie. Podle autorů je však číslo nafouknuté jednorázovými investicemi.
Další nevýhody spočívají podle nich v tom, že kvůli rostoucí výrobě energie z obnovitelných zdrojů klesá podíl orné půdy. Na to si stěžují i zemědělci. Znamená to pak větší závislost Česka na dovozu potravin. Analýza tvrdí, že negativní vliv na zemědělství má hlavně produkce biomasy.
"OZE ubraly zemědělství 39 procent plochy. Přitom kdyby veškerá plocha určená k výrobě energetických plodin sloužila k výrobě potravin (v celé střední Evropě), ceny potravin by mohly poklesnout o 27 procent," uvádějí autoři.
Ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák se závěry studie nesouhlasí. Anylýze vytýká například to, že uvedené částky ze státního rozpočtu jsou nadsazené. "Chybí porovnání s externími náklady využívání uhlí – dopady těžby na krajinu, negativní vlivy na lidské zdraví, životní prostředí nebo problémy spjaté se změnami podnebí," uvedl.
Podle něj navíc chybí vyhodnocení podpory státu přidělováním povolenek zdarma. "V letech 2013-20 získají znečišťovatelé 'zdarma' povolenky v hodnotě 50 až 70 miliard. Pokud by se musely podniky nakupovat emisní povolenky, zvýšila by se jejich motivace investic do čistých technologií," dodal.
