Plzeňský Prazdroj, s velkým odstupem jednička na trhu, hlásí, že loni prodal v tuzemských hospodách a restauracích zhruba o procento více než loni. Nárůst prodejů uvádí i třetí podle velikosti, společnost Heineken, ale bez konkrétních čísel a toho, kolik dělá z růstu domácí trh a v rámci něho restaurace. Čtvrtý Budvar mluví o celkovém růstu tržeb, prodeje v Česku mu zůstaly zhruba stejné jako v roce 2018.
| Pivovar | Výstav (v mil. hektolitrů) | Tržby (v mld. Kč) |
|---|---|---|
| Plzeňský Prazdroj* | 11,5 | 16,5 |
| Pivovary Staropramen* | 5,4 | 9 |
| Heineken | 2,7 | 3,1** |
| Budějovický Budvar | 1,7 | 2,6 |
| Pivovary Lobkowitz Group | - | 1,1** |
| * údaje za 2018 | ||
| ** 2017 | ||
| Zdroj: pivovary, výroční zprávy (u Prazdroje jde o výstav včetně piva v licenci) | ||
Dvojka na trhu, Pivovary Staropramen, zatím výsledky neuvádějí vůbec a vývoj označily za „stabilní“. Podle vlastního vyjádření se daří i pátému v žebříčku, Pivovarům Lobkowicz. Ve vyjádření pivovarů je třeba rozlišovat několik věcí, protože každý vypíchne to nejlepší číslo, často nesrovnatelné s dalšími.
Prodej piva klesá. V obchodech pivovary utržily víc jen díky ovocným mixům |
Hlavní rozdíl je v uvádění prodejů a tržeb. Tržby, tedy příjmy v korunách, rostly všem velkým hráčům, zatímco prodeje počítané v litrech byly plus minus stejné nebo horší. Důvod je ten, že pivo jednak zdražovalo a jednak se spotřebitelé přesouvají k těm dražším verzím.
Klíčové jsou obchody
„Loni podle našeho vnímání na trhu klesla spotřeba piva, protože nebyla tak dlouhá a teplá sezona jako předchozí rok 2018, který byl rekordní. Pro nás byl ale loňský rok pozitivní, prodali jsme i přes negativní vlivy počasí zhruba stejně piva,“ uvádí obchodní šéf Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
Stejně jako pro většinu dalších velkých pivovarů, i pro Prazdroj jsou nejdůležitějším odbytištěm obchody. Hospody dělají přibližně 40 procent prodejů. Celkově pivovar vylepšil výsledky předchozího roku, označovaného jako rekordní, o necelé procento. „Do hospod jsme prodali více piva než v roce předchozím, o 1,25 procenta,“ dodává Tomáš Mráz s tím, že dramaticky překročily jejich očekávání prodeje čepovaných ochucených nealko piv a pak Gambrinus 11, která se po testování v roce 2018 loni rozšířila do všech hospod.
Lahvové pivo nižší daní nepodpoříme, řekla Schillerová v Rozstřelu |
Pivovary Staropramen zatím výsledky nezveřejnily, a proto podle mluvčí Denisy Mylbachrové nemohou komentovat ani to, zda u nich došlo k poklesu. „Loňský rok hodnotíme jako stabilní,“ uvádí pouze. Už ve výroční zprávě za rok 2018 ale zmiňují, že vývoj prodejů pokračuje v trendu posledního desetiletí, kdy dochází k poklesu v oblasti gastronomie a rostou prodeje v obchodních řetězcích.
Třetí největší pivovar, společnost Heineken, hlásí za loňský rok nárůst prodejů a podle mluvčí vychází především z domácího trhu. „Za zmínku určitě stojí loňské výsledky Krušovic, kde produkce vzrostla o čtrnáct procent, značka Heineken narostla o 32 procent a naše nízkoalkoholické a nealkoholické nápoje vzrostly o 59 procent v čele se Zlatopramenem 0,0 Radler,“ popisuje mluvčí Dita Vašíčková. O jaké šlo konkrétně nárůsty prodejů a kolik z toho dělají hospody, pivovar neuvedl.
„Z pohledu historických trendů se jednalo o jednu z nejslabších sezon, hlavně kvůli počasí. Slabý byl hlavně květen i letní měsíce. Nicméně za celý rok 2019 se nám podařilo na domácím trhu zvýšit tržby,“ potvrzuje i šéf Národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. Podle něj jejich domácí prodeje jak v restauracích, tak v obchodech zůstávaly víceméně na úrovni předcházejícího roku. Tržby ale v obou segmentech vzrostly. Budvar je s tržbami zhruba 2,8 miliardy korun za loňský rok čtyřkou na trhu. Patří tradičně k velkým exportérům, předloni šlo na vývoz 66 procent jeho produkce.
Pivo v obchodech je moc levné, říká šéf Budvaru Petr Dvořák |
Spokojený je i pivovar Lobkowicz. V tuto chvíli můžeme říci, že si držíme stabilní pozici v případě exportu a na domácím trhu v segmentu prodeje našich výrobků v obchodech. Pokud jde o prodeje v restauracích, tam jsme mírně ztráceli, nicméně toto je aktuálně všeobecný trend v pivovarnictví, uvádí za Lobkowicz Martina Husková.
U menších pivovarů byla situace podobná. Například Rodinný pivovar Bernard zvýšil loni výstav o pět procent, přičemž šedesát procent z toho prodá právě v sudech. Benešovskému Pivovaru Ferdinand rostly hlavně lahve na export, sudové pivo šlo nahoru asi o 1,5 procenta. Dobrá zpráva pro pivovary je, že i přes mírný pokles spotřeby piva na domácím trhu, připisovaný vrtkavému počasí, se Češi čím dál více přiklánějí k dražším a vícestupňovým pivům. Ty pro pivovary znamenají vyšší marži.
Silnější piva, vyšší marže
„Sledujeme dlouhodobý pokles desetistupňové výčepní kategorie, naopak ležáky rostou,“ uvádí Tomáš Mráz za Prazdroj. V roce 2018 dělaly ležáky podle dat Svazu pivovarů a sladoven lehce přes půlku trhu. Takzvaná výčepní piva, desítky tvořily 45 procent. Podle Mráze je to podobné jako u potravin, lidé nebudou jíst nebo pít více, ale kvalitněji.
Úplné vymizení desítek ale čekat nelze. Pivovary navíc i v tomto směru experimentují. Prazdroj například nyní začíná po loňském testování prodávat na celém trhu pivo Ratar, které patří do kategorie lehčích piv, ale chuť má mít plnou jako klasická dvanáctka.
Lehký pokles u výčepního piva cítí i Heineken. „V současné době jsou nejsilnější ležáky a nejrychleji rostoucí jsou nealkoholická ochucená piva,“ potvrzuje za pivovar Dita Vašíčková.
