Problém nedostatku sezonních zaměstnanců, kteří by byli ochotni pracovat jen tři až šest měsíců v roce, je dlouhodobý. Rozhodně nesouvisí jenom s restriktivními opatřeními, které následovaly po vypuknutí pandemie, shodují se zástupci zelinářů a ovocnářů. Koronavirus nicméně problém umocnil a ukázal, jak jsou české ovoce a zelenina závislé na pracovní síle ze zemí na východ od Česka.
Petru Hankovi, předsedovi Zelinářské unie, nyní na jeho polích v okolí Mochova chybí zhruba patnáct až dvacet zaměstnanců na sklizeň hrášku. Lusky se přitom musí otrhat během jednoho až dvou konkrétních dnů, aby měly tu správnou kvalitu. Potom už je pozdě.
„Pokud hrášek sklidíte o dva až tři dny později, začne být tvrdý a nemá ty správné vlastnosti pro čerstvé snězení ani pro další zpracování. Podobný problém je u brokolice či květáku,“ vysvětluje Hanka.
Potřebné pracovní síly by z Ukrajiny měly Hankovi přijet během sedmi až deseti dnů díky znovuobnovení vydávání víz. Do té doby si musí poradit s tím, co má. Podle Hanky se pomyslná hranice lidí, kteří by byli ochotni pracovat na poli každý den (i za nepřízně počasí) posouvá na východ.
„Ještě před dvaceti lety jsme se při shánění sezonních zaměstnanců obraceli na Slováky, ti už k nám ale nejezdí.“
Úspěch pracovníků nejen z Ukrajiny stojí na jejich pracovním nasazení - jedou si do Česka vydělat peníze, a jsou například ochotni pracovat šest dnů v týdnu. „Jenom pro vaši představu, při ruční sklizni hrášku dokážou nejvýkonnější pracovnice z Ukrajiny sklidit za den třeba 180 až 200 kilo hrachových lusků. Já osobně bych sklidil možná čtyřicet až padesát kilo,“ komentuje Hanka.
Podobnou zkušenost má Zdeněk Dostál, majitel ovocných sadů ve Svinčanech v Pardubickém kraji, kde se aktuálně sklízí třešně. „Například za stejný časový úsek natrhal ukrajinský pár pět set kilo, zatímco čeští studenti, kteří se sem přijeli hlavně odreagovat, sto kilo,“ uvádí Dostál příklad, který připomíná matematickou trojčlenku.
Češi jsou drazí a pomalí
Výkony jednotlivých pracovníků však nejde zobecňovat. „Taky samozřejmě přijela studentka, která si vydělala sedm tisíc za stejnou dobu jako si jiní studenti vydělají jenom tisíc korun,“ říká Dostál s tím, že u sklizně nelze na nic čekat. „Jakmile totiž zaprší, třešně popraskají a už jsou bezcenné a nedají se prodat.“
VIDEO: Jahody nestíhají dozrávat, zájem o samosběr je letos enormní |
Během koronavirové krize se ukázal ještě jeden problém s českými pracovníky. „Nabízejí se nám lidé z automotive, ze Škodovky nebo z hotelů. Ale nelíbí se jim být celý den ohnutý na poli,“ řekl před časem Aleš Schneiberg, obchodní ředitel největšího producenta zeleniny v Česku, společnosti Bramco CZ.
Aktuální zkušenosti s Čechy na poli má i pěstitel chřestu Jiří Šafář. Od začátku je musel platit od hodiny, Protože jsou pomalí, odnesli by si zlomek toho, co každoroční pracovníci z ciziny. „Během hodiny byli Ukrajinci s polem hotoví a Češi teprve u třetího řádku,“ uvádí příklad Šafář
Česká práce ho stála zhruba čtyřnásobek toho, co ukrajinská právě kvůli výplatě od hodiny. Podle Šafáře je to však dáno hlavně časem a zkušeností. „Češi by se zahraničním pracovníkům postupně vyrovnali. Jenže oni přijedou na dva dny, zaučí se, a pak jedou zase pryč. Právě proto nám tak hrozně naskákaly náklady.“
Kdo na podzim sklidí jablka?
„Pokud sem jede někdo z Ukrajiny, ví, co ho čeká a účelem jeho cesty je vydělat si peníze. Je třeba říct si, že výdělky Ukrajinců nejsou špatné, pohybují se na hranici průměrné mzdy. Je to však vykoupeno výkonem,“ komentuje předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
„Důležitá je zručnost a i mezi Ukrajinci se najdou lidé, kteří si v tomto oboru nejsou schopni vydělat. Problém je v těch lidech, kteří na poli zjistí, že výkon nemají. A když dozrají jahody a třešně a vám druhý den utečou pracovníci, protože ta práce je pro ně náročná, tak co potom můžete dělat? To není výroba aut, to se musí udělat hned.“
I podle Ludvíka se zmenšuje pomyslný okruh pracovní síly v Evropě, která by byla ochotná pracovat rukama na poli. „V minulosti sem na sklizeň jezdili Poláci, to v podstatě padlo. Dokonce už nesklízí ani v Polsku, jsou zcela závislí na pracovní síle z Ukrajiny.“
Ludvík však upozorňuje, že hlavní sezona ovocnářů přijde na podzim, kdy se sklízí jablka. „V kritickém období srpna, září a října budeme potřebovat mnohem větší množství pracovních sil. Teprve se uvidí, jak to dopadne.“
