Jednou z firem, která v krizi posílila, je zlínská společnost Spur. Ta se nově začala orientovat na výrobu roušek a respirátorů z nanovláken.

Jednou z firem, která v krizi posílila, je zlínská společnost Spur. Ta se nově začala orientovat na výrobu roušek a respirátorů z nanovláken. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Mezi „vítěze“ koronakrize patří textilky a zemědělci, automobilky trpí

  • 7
Pandemie koronaviru zasáhla v České republice naprostou většinu odvětví. Automobilový průmysl, stavebnictví či cestovní ruch jsou ty sektory, které pokles hospodářství nejvíce pocítí. Najdou se však i takové, které za prvních osm měsíců meziročně rostly, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Mezi obory, které od ledna do srpna meziročně rostly, patří kupříkladu výroba textilií, která si obratově polepšila zhruba o šestnáctiprocentní. Textil se totiž využívá k výrobě roušek a dalších zdravotnických pomůcek. Dalším posilujícím sektorem je také rostlinná a živočišná výroba, která za prvních osm měsíců meziročně rostla o šest procent.

Pro českou ekonomiku představuje však druhá vlna koronaviru daleko větší riziko než pro většinu jiných srovnatelných států. Česku totiž jako jedné ze dvou evropských zemí společně se Slovenskem vzrostla podle celosvětového šetření Euromoney Country Risk ekonomická rizikovost, říká Kovanda.

Tato rizikovost, která odráží hospodářskou zranitelnost jednotlivých ekonomik, je silně ovlivněna vývozní a investiční závislostí na automobilovém průmyslu, který představuje zhruba desetinu hrubého domácího produktu země. Při závažném průběhu druhé vlny pandemie by nastalo ještě větší ochromení globální poptávky po automobilech. V případě méně závažného vývoje zase hrozí nadměrné posilování české koruny, které může českému automobilovému průmyslu také uškodit.

Podle Kovandy za červen, červenec a srpen meziročně poklesla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s výjimkou motocyklů o 52 procent, což z automobilového průmyslu společně s činností cestovních agentur dělá jeden z nejpostiženějších sektorů tuzemské ekonomiky.

„V případě stavebnictví sledujeme změny na trhu až nyní. Vláda totiž plánuje do tohoto sektoru investovat mnohem méně, než původně v letošním květnu zamýšlela,“ říká Kovanda. Nižší investiční aktivita však podle něj bude mít pozitivní vliv na schodek státního rozpočtu, který by se místo schváleného půl bilionu korun měl pohybovat mezi 250 až 300 miliardami.

Bankám Češi věří

Pozitivní zprávou je podle Lukáše Kovandy důvěra lidí v bankovní sektor. Oproti roku 2008 se klienti bank nebojí o své úspory. Letos v dubnu se totiž zvýšilo množství oběživa v ekonomice jen o tři procenta, což je oproti roku 2008, kdy započala poslední finanční krize, zhruba třikrát menší nárůst.

O tom, jak přesně se do letošního hospodaření českých firem promítnou koronavirové ztráty se bude rozhodovat v závěrečných měsících roku, u řady oborů bude klíčová vánoční sezona. „V některých sektorech, jako je třeba prodej mobilních telefonů, mohou v případě příznivého vývoje druhé vlny pandemie předvánoční prodeje do značné míry kompenzovat výpadek z předešlé části roku,“ míní Kovanda. Ekonomice jako celku však Vánoce dosavadní výpadek nevynahradí ani při mírném průběhu onemocnění, uzavírá.