Obchody s akciemi lze na RM-Systému vyřizovat elektronicky

- Většina drobných akcionářů, rozhodujících se nakoupit či spíše prodat své akcie z kuponové privatizace, směřuje své kroky na RM-Systém. Ten se v tuzemsku považuje za druhý, takzvaný kursotvorný trh, tedy místo, kde se vytvářejí ceny akcií.
RM-SYSTÉM JE DOSTUPNÝ JEN DO PĚTI HODIN
RM-S tvoří spolu s burzou páteř tuzemského kapitálového trhu. Obchodování s cennými papíry se rozjelo v květnu před pěti lety. RM-Systém je vlastně organizátorem kapitálového trhu, vlastnícím licenci ministerstva financí k obchodování s cennými papíry. Funguje, stejně jako burza, na principu párování nabídky s poptávkou. To znamená, že k tomu, kdo chce určité cenné papíry koupit, musí existovat druhá strana, která je chce prodat.
Obyčejní lidé i právnické osoby, kteří by chtěli nasát atmosféru akciových obchodů, mohou na více než sto padesáti pobočkách RM-S své přání uskutečnit. Chybičkou na kráse jsou však pracovní hodiny. Obchodní místa začínají pracovat v deset hodin ráno. Každý pokyn od klienta zpracuje takzvaná rychlá podatelna do průběžné aukce. Tedy do obchodního kola, které přijímá nabídky a poptávky v průběhu obchodování, které trvá do tři čtvrtě na čtyři odpoledne.
O patnáct minut později startuje obchody takzvaná on-line aukce, kdy klienti mají možnost každým podaným nákupním, prodejním nebo opravným pokynem vyvolat přímo aukční kolo. Nemají ovšem jistotu, že svůj obchod zdárně uskuteční. Celý kolotoč nákupů a prodejů končí o páté. Po takzvaném spárování, kdy trh vyhledá nabídky s poptávkou, dojde k vypořádání obchodu, tedy převedení cenných papírů a peněz na příslušné účty, podle identifikačních znaků uvedených v obchodním pokynu.
Obchodovací hrátky na trhu nemusí stát akcionáře jmění. Pokyn s jednodenní platností vyjde akcionáře na čtyři desítky korun. Ti, kteří mají k dispozici internet, mohou aktuální verzi ceníku prověřit zdarma na adrese www.rmsystem.cz. Ostatním nezbývá než navštívit pobočku RM-S a nechat si ho vydat za čtyřicet korun na disketě či v papírové podobě.
Majitelé osobních počítačů však nemusí ani vstávat od stolu a mohou obchodovat elektronicky. Za tisícovku získají originální software na obchodování od RM-S. Na další dva tisíce korun přijde modem a osmnáct tisíc korun měsíčně stojí on-line provoz. Obchodování pak jde podle vyjádření pracovníků přepážky RM-S úplně samo. V současné době podle tiskového oddělení RM-Systému využívá on-line obchodování sto dvaasedmdesát klientů. Těch, kteří vlastní víc než dva terminály, tedy koncové přístroje, přes které obchodují, eviduje společnost dvanáct.
V RM-S SE PRODÁVÁ VŠE, ALE ZA NIŽŠÍ CENY
Pro drobné akcionáře je stále nepochopitelná skutečnost, že ceny na RM-S jsou ve většině případů nižší než na burze. Důvodů, proč to tak funguje, je několik. K hlavním patří to, že RM-Systém nepožaduje po společnostech obchodovaných na svém trhu tak přísná pravidla jako burza. Tituly nemusí splňovat ani přísné požadavky na různé ekonomické ukazatele, například naplnění stanovené míry zisku, obratu a informační otevřenosti. Důvodem nižších cen je i to, že RM-S nijak nerozděluje společnosti na hlavní, vedlejší a volný trh.
Rozdílnost cen v podobném smyslu potvrzuje i ředitel Wood and Co. Jan Sýkora: "Nižší ceny na RM-S jsou ovlivněny dvěma faktory. Prvním je to, že tento trh je pro drobné investory stále nejlépe přístupný. Proto jsou drobní akcionáři méně citliví na vývoj ceny než na burze." Druhým důvodem je podle Sýkory fakt, že RM-S má stále nevýhodný systém vypořádání obchodů v reálném čase. "Když chce někdo papíry nakoupit, musí nejprve zaplatit a teprve potom bude obchod uskutečněn," upřesnil Jan Sýkora. To podle něj snižuje cenu titulů víc než na burze, kde je systém vypořádání jiný. Peníze a cenné papíry totiž proudí na příslušné účty ve stejném čase.
Na RM-S drobný investor může prodat či koupit kromě dluhopisů a obligací i akcie a tituly podílových a investičních fondů.
BURZA DOSTUPNOSTÍ RM-S KONKUROVAT NEMŮŽE
Konkurentem RM-S je burza. Ale prodat se zaručeným úspěchem cenné papíry sám za sebe na burze, dost dobře nejde. Na její obchodovací parket se totiž hned tak někdo nedostane. Proto, aby člověk mohl své akcie na burze prodat, musí kontaktovat obchodníka s cennými papíry, vlastnícího oprávnění účastnit se burzovní seance.
V tuzemských poměrech je každý obchodník s licencí na parketu burzy zároveň jejím členem. Burzovní výbor přísně hlídá, aby členové-obchodníci neporušili žádnou z podmínek přijetí za členy burzy. Jen tak jim totiž nehrozí uvalení sankcí a v případě dlouhodobého porušování řádu burzy i okamžité vyloučení z jejích řad.
Existují i takzvaní brokeři, tedy zprostředkovatelé obchodů - bez povolení chodit na burzu, ale ti jsou zase napojeni na subjekty, které ho mají. Různých obchodníků s cennými papíry, kteří dokáží sjednat jednorázový obchod už za několik desítek korun, je podle vyjádření Komise pro cenné papíry několik stovek, ale v právě probíhajícím přelicenování by jich mělo být méně.