Stát umožní vyvedení části důchodového pojištění do soukromých fondů a přenechá tím více odpovědnosti za budoucnost na obyvatelích. Obecně se tomuto opatření říká opt out. Kdo novému systému nevěří, bude moci pokračovat ve stávajícím důchodovém systému.
1. Padá s posledním návrhem důchodové reformy předchozí varianta, kdy stát zvažoval povinné spoření na penzi?
Ano, pokud projde stávající návrh, měli by lidé mít sami možnost rozhodnout, zda budou státu odvádět nynějších 28 procent mzdy na důchodovém pojištění (včetně odvodu od zaměstnavatele) a spoléhat na to, že se o ně stát ve stáří postará, nebo přejdou na nový systém. Ten umožní odvádět státu jen 25 procent, přičemž "ušetřená" tři procenta hrubé mzdy půjdou do penzijního fondu. Do něj bude muset přispívat i zaměstnanec, a to dvěma procenty svého hrubého příjmu. Až nastoupí do důchodu, bude mu platit jak stát, tak penzijní fond.
2. O kolik procent méně dostanu v důchodu od státu, když využiji opt out oproti tomu, kdybych tak neučinil?
V takovém případě bude státní část důchodu zhruba o deset procent nižší. Lidé totiž budou mít šanci lépe zhodnotit své prostředky v penzijních fondech.
3. Budu mít možnost ukládat peníze i nadále do běžného penzijního fondu a snižovat si tím daňový základ o 12 tisíc ročně a zároveň vstoupit do nového systému?
Ministři prozatím neřekli, že by chtěli současné zvýhodnění penzijního spoření jakkoliv měnit na úkor nového systému. Pokud se nic nezmění, lidé by mohli mít dvě zvýhodněná důchodová spoření – na jedno by čerpali například daňové výhody jako nyní a druhé by měli na dobrovolný opt out. Je otázka, co udělá s nynějšími daňovými úlevami nový zákon o daních, který se chystá na rok 2013.
4. Budu si moci v novém systému odečíst z daňového základu má dvě procenta platu, která do něj vložím?
To prozatím nevědí ani poslanci, ani odborníci, kteří se na návrhu důchodové reformy podíleli.
5. Chystaný systém se mi nelíbí. Budu si moci založit vlastní spoření podle současných pravidel i po roce 2013, nebo už budu muset spořit pouze podle nových pravidel?
Stávající podobna penzijního spoření by měla i nadále fungovat.
6. Teprve uvažuji o založení penzijního spoření. Mám si je pořídit teď, nebo mám raději počkat, až začne fungovat nový systém? Když si založím spoření teď, nezmění se mi časem samovolně na nový systém?
V budoucnosti by měly být podporovány oba systémy spoření, takže jestli si lidé založí penzijní spoření teď, nebo za tři roky, nebude to představovat velký rozdíl.
7. Co když někdo přijde o práci nebo nastoupí na mateřskou? Bude za něj platit tři procenta do nového systému stát?
Nikoliv. Tito lidé nemají vyměřovací základ, tedy není z čeho procenta odvádět. Stejně tak to funguje v těchto modelových případech už dnes.
8 Budu muset hlásit každou změnu platu? Jak úřady poznají, že jsem třeba změnil zaměstnání?
Jak se bude řešit měnící se výše příjmů, to prozatím tvůrci důchodové reformy nevědí. Podle nich jde o detail, který se ještě bude řešit. Je však jasné, že systém bude administrativně komplikovaný. Státní část pojistného poteče do soukromých fondů prostřednictvím chystaného jednotného inkasního místa.
9. Až půjdu do penze, dostanu peníze z nového důchodového systému najednou?
Ne, prostředky nastřádané na individuálních účtech budou lidem vypláceny podobně jako státní důchod – tedy formou doživotní renty.
10. Proč mi fond, v němž si budu spořit podle nových pravidel, nevyplatí nastřádané peníze stejně, jako to udělá penzijní fond, kde si už teď spořím individuálně?
Aby byl zachován postupný přísun finančních prostředků všem lidem. Mohlo by se totiž stát, že by někdo nastřádané peníze utratil třeba za automobil a po zbytek života by se spoléhal jen na nízký důchod, který dostane od státu.
11. Budu si moci vybrat najednou alespoň peníze, které jsem si do státního fondu přidával ze svého?
Pravděpodobně ne, ale i o této možnosti budou politici ještě debatovat.
12. Jak to bude s děděním, zemřu-li už po nástupu do důchodu? Dostanou dědicové jen mou naspořenou část, nebo i podíl státu? A co roční zhodnocení fondu, to se bude dědit, nebo ne?
Pokud budete mít zvolenou variantu doživotní výplata, tak v tom případě naspořenou částku dědit nelze. K doživotní penzi by měla jít sjednat výplata penze pozůstalostní pro manžela či manželku maximálně po dobu 3 let. Dalším způsobem výplaty naspořené částky je renta na dobu určitou. Zda půjde dědit, není teď jasné.
13. Co když zemřu dříve, než se dostanu do penze? Komu připadnou mnou naspořené peníze?
V průběhu spoření mají být individuální úspory předmětem dědického řízení.
14. Je mi 25 let, co mě čeká, dokdy se budu muset rozhodnout?
Zda nastoupit do nového systému individuálního spoření na důchod, se budou moci rozhodnout lidé nejpozději do 35 let věku.
15. Je mi více než 35, znamená to, že už do nového systému nikdy nevstoupím?
Ne. Lidé, kterým bude v době vstupu zákona v platnost více než 35 let, se budou moci rozhodnout do 31. prosince 2012. Zda zájemci bude 36 let, nebo bude mít dva měsíce do důchodu, návrh nyní neřeší. Jisté riziko představuje fakt, že budou vstupovat do neznámých vod, neboť nikdo nebude vědět, jak bude systém pro lidi starší 35 let fungovat.
17. Změní se nějak možnost přivýdělku v důchodu, případně pravidla pro souběžný pracovní poměr a důchod, a to včetně finanční stránky?
Ne, změnu možností přivýdělku chystaná reforma neřeší.
18. Zajistí mi fond, kam si budu ukládat podle nového systému peníze, že se mé úspory budou vždy zhodnocovat?
Ne. Oproti současnosti, kdy penzijní fondy mohou vynést přinejhorším nulu, budou moci v budoucnosti i prodělat. V nejhorším případě, i když nepříliš pravděpodobném, budou moci lidé o své spořené peníze i přijít. Fondy totiž budou moci i zkrachovat.
