Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Nepředražte hotely, varuje ministr

  10:05
P r a h a - Hongkong byl před Prahou posledním neamerickým městem, kde se před třemi lety setkali finančníci Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Donald Tsang, hongkongský ministr financí, soudí, že zasedání bylo pro město, které je jedním z největších světových finančních center, velké plus. "Během zasedání jsme si užili půl roku extrémní prosperity. Do Hongkongu přijela spousta lidí, všechny hotely byly plné a také se snažily na hostech vydělat."

"Do města celkem přitekla spousta peněz,  Hongkongu se dostalo uznání i jako světovému obchodnímu centru. Myslím, že stejný přínos bude mít zasedání fondu i pro Prahu.

V Hongkongu jsme však neměli žádné demonstrace, takže lidé mohli utratit víc," popisuje šestapadesátiletý ministr.

Finanční krize, která zasáhla Hongkong na podzim roku 1998, však podle něho odkryla slabé stránky ekonomiky. "Zjistili jsme, že kvůli neúměrnému zdražování v hotelech k nám turisté přestali jezdit, a trvalo to asi rok, než zase začali. To je poučení i pro Prahu. Když jsem sem přijel, zjistil jsem, že ubytování je mnohem dražší než při mé poslední návštěvě," říká Tsang, který řídí finance v bezmála sedmimilionovém Hongkongu od roku 1995.

Jak na Hongkong dopadla finanční krize?
Ekonomika města závisí z více než 80 procent na službách. Nejvíce byli postiženi drobní obchodníci, hotely, firmy napojené na turistický průmysl a instituce jako banky či pojišťovací společnosti.

Překvapivé je, že výrobní sektor příliš postižen nebyl. Hlavně proto, že firmy byly schopné obstát v konkurenci v USA a v Evropě. Ekonomika v roce 1998 kvůli krizi zpomalila o 5 procent a nezaměstnanost se zvýšila na šest procent, což bylo do té doby neobvyklé.

Jak se krize dotkla obyvatel?
Mnoho lidí ztratilo práci a hodně jich také bylo nuceno opustit zaměstnání v průmyslu a smířit se s místem ve službách s nižší mzdou. Platy se celkově snížily, aby byly firmy schopné udržet krok se svými konkurenty v okolních zemích, jejichž měny devalvovaly, zatímco hongkongský dolar si svou hodnotu podržel.

Byly to krušné časy. Ještě nyní rostou mzdy jen mezi finančníky a v informačních technologiích. V ostatních odvětvích dostávají lidé zhruba stejně jako před třemi lety.

Situace se však zlepšuje, abychom zůstali konkurenceschopní, musíme v příštích letech investovat mnohem víc do rekvalifikace lidí a vzdělání mladých, abychom je připravili na novou ekonomiku založenou na znalostech.

Co pomohlo překonat krizi?
Vylepšili jsme měnový systém a reformovali burzu, které jsou pro Hongkong jako mezinárodní finanční centrum životně důležité.

Podařilo se nám dostat burzu na úroveň vyspělých kapitálových trhů v New Yorku nebo západní Evropě. Bankovní sektor nyní patří mezi nejlepší v Asii.

Přesto si myslím, že může být otevřen světu mnohem víc, aby mohl úspěšně soupeřit na mezinárodní scéně. Privatizovali jsme také některé instituce veřejného sektoru jako železnice. Privatizaci se nám podařilo zvládnout během 18 měsíců od počátku krizí.

Hongkongská ekonomika je nyní po všech změnách mnohem silnější a odolnější vůči jakýmkoli příštím krizím než v minulosti.

Během prvních dvou čtvrtletí letošního roku se její růst dostal do dvouciferných čísel. Za celý rok by se měl hrubý domácí produkt zvýšit o 8,5 procenta.

Podařilo se znovu najít půdu pod nohama, kterou jsme ztratili během let 1997 a 1998 a na počátku loňského roku.

Přesto třeba nezaměstnanost nebo bankovní úvěry zatím zdaleka nedosahují úrovně před krizí...
To je pravda. Nezaměstnanost nyní dosahuje 4,9 procenta, tradičně to bylo pod třemi procenty. Odtud jsme ještě vzdáleni a bude to trvat nejméně dva roky, než ji dostaneme zpět - ovšem za předpokladu, že všechno půjde dobře.

Důvodem je, že hongkongské podniky věnovaly během  let 1998 a 1999 mnoho úsilí úspoře nákladů. Jedinou cestou, jak mohly soutěžit s rivaly v okolních zemích, byly efektivnější služby a růst produktivity.

A to je cesta propouštění. Teď budou muset nejprve dále zlepšovat produktivitu práce a snižovat přesčasy, než budou moci najmout nové síly.

Co se týče úvěrů, platí to zejména o hypotékách. Trh s hypotékami byl však hlavně v roce 1997 nafouknutou bublinou. Nemovitosti byly o třicet procent dražší než na newyorském Manhattanu nebo v centru Londýna.

Proto se během krize objem úvěrů výrazně snížil, což mělo dopad na banky. Toto období však minulo. Teď vidíme mnohem rozumnější růst cen nemovitostí a odpovídající zvýšení hypoték.

Dříve více než 60 procent bankovních obchodů záviselo na tom, co se děje s nemovitostmi, což bylo nezdravé.

Co může přispět k dalšímu posílení ekonomiky?
Hongkong působí nyní v úplně jiném konkurenčním prostředí. Zejména na čínském trhu je soutěž mnohem tvrdší než dříve. My musíme nabídnout rozsah služeb, jakého nejsou naši soupeři schopni, a současně připravit lidi na novou ekonomiku.

Je tedy nutné změnit základy vzdělávacího systému a univerzitních programů. Snažíme se také vést lidi k tomu, co bych nazval doživotním vzděláváním, tak aby byli schopni úspěšně obstát před nároky nové doby.

Přehodnocujeme také přistěhovaleckou politiku, která by umožnila expertům z Číny pracovat v Hongkongu. Současně se díváme po nových trzích, nejen po těch tradičních v Číně, USA nebo západní Evropě.

To je také jeden z důvodů, proč jsme tady. Poslední dva roky sledujeme trhy v Jižní Americe a Africe, na Středním východě a ve Skandinávii.

V příštích letech bude kvůli globalizaci nezbytné se orientovat nejen na dvou třech trzích, ale znát hlavní obchodní vztahy ve světě.

Co zajímá Hongkong na zemích střední a východní Evropy?
Máte velmi vzdělané lidi v oborech, jako je strojírenství, informační technologie nebo výzkum, kteří Hongkongu chybějí. Je tady také spousta firem, které poskytují služby, jež by se uplatnily i v naší části světa nejen v obchodě, ale i ve strojírenství nebo stavebnictví.

Věci, které vyrábíte, jsou unikátní a určitě najdete v Číně nebo ve východní Asii trh, který o ně bude mít zájem, pokud je budete dobře propagovat.

Hongkong by měl sloužit jako most mezi východoevropskými a čínskými obchodníky. A proto jsme tady. Pro země jako Česká republika, Polsko nebo Maďarsko jsou ve východní  Asii obrovské možnosti.

Například v České republice máte mnoho báječných historických památek, které by mohly být výborným lákadlem pro turisty z Hongkongu a Číny. Z toho byste mohli ohromně těžit.

V této souvislosti jsem jednal s českými ministerstvy zahraničí a průmyslu, aby umožnila hong- kongským občanům bezvízový styk. Současně by byla zrušena i víza pro české obchodníky a turisty.

Jak je toto jednání daleko?
Mnoho vyjednávání není třeba. Důležitý je postoj vlády. Pokud jde o mne, udělal bych to velmi rychle.

Co znamenalo pro Hongkong předání města do čínských rukou v roce 1997, po devadesáti devíti letech britské vlády?
Přes změnu ústavy proběhlo klidně. Šéf hongkongské správy se samozřejmě změnil, ale celá administrativa zůstala svým personálním obsazením do velké míry stejná jako předtím. Nezměnily se ani zákony.

Co nás šokovalo, byla asijská finanční krize, ne předání Číně. Ta podle mě dodržela, co slíbila. To znamená neplést se do hongkongských záležitostí.

Musím také říci, že během finanční krize byla všechna rozhodnutí přijímána v Hongkongu, ne v Pekingu. A nebylo zde ani žádné ovlivňování ze strany Pekingu.

Uspořádání, které máme nyní, je také mnohem nezávislejší než dřív, a dokonce než pod britskou správou.

Pomohlo předání Číně, která je největším obchodním partnerem Hongkongu, vzájemnému obchodu?
Ano, obchod se zvýšil. Předtím jsme měli s Čínou problémy třeba s přelety a přistáváním letadel na jejich území. To nyní odpadlo.

Hongkong přitom není součástí čínského státu, ale jen územím se zvláštním statusem pod správou Číny. Lidé měli z předání obavy, protože se politicky i filozoficky lišíme, ale poslední tři roky ukázaly, že všechny problémy byly vnitřního rázu a nevznikly vinou pekingské správy.

Co bude mít Hongkong z plánovaného vstupu Číny do Světové obchodní organizace?
Pro Hongkong to bude mít obrovský přínos, pocházející především z většího obchodu jak s Čínou, tak se zbytkem světa. Velké množství zboží a služeb půjde přes nás do Číny a zase naopak.

Většina bude procházet přístavy a finančními kanály, jako jsou banky a pojišťovací společnosti. Hongkong má největší kontinentální přístav na světě a jeho finanční instituce navíc pracují se směnitelnými měnami.

Takže vidím nejen příležitost pro zbytek světa, ale snad ještě větší pro Hongkong stát se pro Čínu finančním centrem, kde mohou být světové měny jednoduše směňovány.

HONGKONG 1890 Několik koloniálních domů, zastoupení většinou skotských a anglických firem, přeplněné čínské uličky plné obchodů, ale i nevěstinců. Takový byl před více než sto lety ostrov Hongkong. Victoria Peak, který se tyčil nad ještě nepříliš využitým přístavem, představoval tehdy takřka divočinu.

HONGKONG 1999 Stovky mrakodrapů, kde sídlí tisíce firem ve čtvrtem největším finančním centru světa, stále přeplněné čínské uličky plné obchodů. Místo nevěstinců spíše karaoke bary. Takový je ostrov Hongkong dnes. Victoria Peak, který se tyčí nad neustále pulzujícím přístavem, je nyní známým výletním místem.

Autor:

Pražské letiště zkracuje dobu parkování zdarma na 10 minut

  • Nejčtenější

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

25. dubna 2024  11:25

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu....

Z prodejen mizí košíky do ruky. Hodily se na malý nákup, skuhrají zákazníci

1. května 2024

Z českých obchodů začínají mizet malé příruční nákupní košíky. Zákazníci se tak často musí spokojit...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Německá atomová kauza pokračuje. Opozice hledá viníky za odklon země od jádra

26. dubna 2024

Německem v posledních dnech hýbe kauza zveřejněných dokumentů německého měsíčníku Cicero týkající...

Boom prodejů kol opadl. Prodejci mají plné sklady, zákazníci čekají na slevy

28. dubna 2024

Trh s jízdními koly a cyklovybavením se v Česku propadl o třetinu. Může za to ochlazení covidového...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kvůli fotce na střechu. Japonci staví bariéru, aby turisté nemohli fotit Fudži

26. dubna 2024  10:45

Japonské úřady znepokojené davy nevychovaných zahraničních turistů rozhodly, že nainstalují na...

KOMENTÁŘ: Po solárním tunelu je tu další. Možná ještě větší

2. května 2024

Premium Čeští solární lobbisté otevírají šampaňské, protože se otevřela cesta k dalšímu solárnímu Klondiku,...

Zemědělci znovu vyrazí do Prahy. Protesty vypuknou za tři týdny

2. května 2024  15:08

Další kolo protestních zemědělských akcí bude ve středu 22. května v Praze. Ve čtvrtek to...

ČNB znovu snížila sazby. Úrok ovlivňující hypotéky je nejníž od května 2022

2. května 2024  14:34

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zasedla, aby rozhodla o výši úrokových sazeb. Znovu...

Za první čtyři měsíce hospodařil stát s deficitem 153,1 miliardy

2. května 2024  14:01

Schodek státního rozpočtu vyšplhal ke konci dubna na 153,1 miliardy korun To je historicky třetí...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...