„Meziroční navýšení počtu nových případů nemocenské činí 11,1 procenta. K vyhodnocení dopadů zrušení karenční doby je ale potřeba delší horizont, relevantní data budou k dispozici nejdříve na konci roku,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kristýna Křupková.
Ale současně jedno hodnocení přidává: „Karenční doba byla zrušena z důvodu, aby lidé nepřecházeli nemoci, a to se podle prvotních zjištění MPSV skutečně děje,“ říká.
Znovuzavedení prvních tří placených dní se obávali zaměstnavatelé kvůli možnému zneužívání. Od začátku se změně bránili – a neubránili. „Karenční doba umenšuje prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje tak zneužívání systému při čerpání nemocenské,“ uvedla Hospodářská komora ČR loni na jaře.
Získat ucelená data o neschopenkách od ministerstva práce je komplikované. Historická data za jednotlivé měsíce nejsou veřejně k dispozici, pouze celoroční souhrn. Z vyjádření ministerstva vyplývá, že červencový růst nemocnosti není nic dramatického. Dokládá to mimo jiné tabulkou krátkodobých nemocností (do tří dnů) za posledních 12 měsíců. Z ní vyplývá, že v letních měsících rostla krátkodobá nemocnost i před zrušením karenční doby. Loni v srpnu o vysokých 28 procent, letos v červnu o 11 a v červenci (první měsíc bez karenční doby) o 10 procent.
Životní pojištění ušetří tisíce. Na kolik vás vyjde? |
To může vést mimo jiné ke spekulaci, že krátkodobá nemocnost v letním období roste, protože si lidé takto prodlužují dovolenou či víkendy. Další možnost je, že lidé skutečně v létě více trpí mikronemocemi a stojí jim za to nechat si od lékaře na takto krátkou dobu vypsat neschopenku. Bez ohledu na období roku lidé vždy nejvíc marodí s akutní infekcí dýchacích cest a s nemocemi pohybové soustavy – například je bolí záda. V teplém období roku může být více na vině klimatizace.
Jedenáct let s karenční dobou
Opatření karenční doby vstoupilo do české pracovní praxe v roce 2008 zákonem o „stabilizaci veřejných rozpočtů“. Stát chtěl ušetřit na nemocenské a argumentoval tehdy snahou o snížení fiktivní nemocnosti. Do té doby se první tři dny platily, i když jen symbolicky, lidé dostávali nemocenskou ve výši čtvrtiny redukované mzdy.
Češi a nemocenská
„Zavedení karenční doby mělo přispět k zodpovědnému přístupu pojištěnců k neschopnosti, k omezení jejího zneužívání při krátkodobých pracovních neschopnostech, u nichž nelze objektivně prokázat oprávněnost jejího uznání. Tento účel byl splněn,“ zhodnotilo karenční dobu po čtyřech měsících fungování ministerstvo práce v tiskové zprávě. A na statistikách dokládalo, že se za čtyři měsíce nemocnost zaměstnanců snížila o 25 procent.
Jenže do věci se vložil Ústavní soud, už v druhé polovině roku 2008 byla výplata nemocenské za první tři dny zpět. K zavedení karenční doby tak došlo až na druhý pokus v roce 2009. Stejná pravidla platila až do letošního května: první tři dny se stonalo zadarmo, 4. až 14. den platil zaměstnavatel takzvanou „náhradu mzdy“ a od 15. dne platil stát nemocenskou ve výši 60 procent redukované mzdy. U dlouhodobě nemocných se s dobou stonání procento zvyšuje na 66 a posléze na 72 procent.
Firmám se výměnou za to snížily platby na nemocenské pojištění. V roce 2009 tak došlo k historicky nejvyššímu meziročnímu poklesu v nemocnosti. Do jaké míry šlo o pokles fiktivní nemocnosti a jak moc lidé nachlazení přecházeli či si na marodění brali dovolenou, případně sick-days, se nedá doložit.
Teď se karta obrátila. Hospodářská komora očekává, že po zrušení karenční doby vzrostou mzdové náklady na záskoky za stonající pracovníky o pět miliard korun ročně. Firmy požadovaly zavést souběžně také elektronickou neschopenku, aby si mohly marodění lidí lépe zkontrolovat. Ta ale má začít fungovat až od začátku příštího roku.
