ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stát podle NKÚ stále neví, jak Česku pomohly investiční pobídky

  • 4
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) stát ani po letech neví, jak ČR pomohly investiční nabídky, na kterých příjemci do roku 2019 vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani.

NKÚ to uvedl v tiskové zprávě.

NKÚ prověřil systém poskytování investičních pobídek, nedospěl k tomu, jak konkrétně přispěly k hospodářskému rozvoji ČR nebo k vyšší zaměstnanosti. Právě ke snížení nezaměstnanosti však měly sloužit. Ta mezi lety 2015 až 2019 postupně klesala. Počet pobídek se přesto nesnižoval, až do konce roku 2018 naopak rostl. 

Boj o peníze pro firmy: investiční pobídky ano, ale ne pro montovny

Od roku 2000 do září roku 2019 jich ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přislíbilo na 955. Přestože v roce 2008 MPO navrhlo vládě, aby je kvůli pokřivení trhu zrušila, nestalo se tak.

Většina příjemců byla ze zpracovatelského průmyslu, převážně šlo o velké české společnosti, jednalo se o investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO. 

Podle NKÚ však podmínka vyšší přidané hodnoty, například zaměstnat osoby s vyšší kvalifikací, provádět výzkum nebo spolupracovat s výzkumnou institucí, byla do zákona v září roku 2019 doplněna. V reakci na to zájem o pobídky výrazně klesl.

Hodnocení nevypovídá o naplnění cílů

Hodnocení pobídek zpracovává pro MPO externí společnost, jak vyžaduje Evropská komise. V hodnocení však není podle kontrolorů uveden skutečný počet nově vzniklých pracovních míst nebo kolik podpořené společnosti opravdu investovaly. Hodnocení tak podle nich nevypovídá o tom, jak pobídky přispěly k naplňování cílů, pokud jde o zaměstnanost nebo hospodářský rozvoj ČR. 

Příjemci zároveň mohou splnit jen minimální hodnoty dané zákonem, nemusí splnit ani očekávaný objem investic ani plánovaný počet nově vytvořených pracovních míst.

Kontroloři také v tiskové zprávě kritizují, že MPO nemusí sledovat a nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí, ani je nezapočítává do výdajů na tyto pobídky. Jde například o budování infrastruktury u průmyslových zón, ve kterých působí podpořené společnosti, nebo o náklady na posílení policie v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v těchto zónách. 

MPO podle nich nesleduje ani dopad pobídek na další podniky v regionu, které působí ve stejném oboru.