Obměna bankovní rady byla velmi dramatická. Proti vašemu jmenování vystoupil premiér Miloš Zeman, předseda ODS Václav Klaus i šéf odborů Richard Falbr. Jak vnímáte tyto tlaky?
Netroufám si to posuzovat. Každý má své osobní preference a v závislosti na svém naturelu je vyjadřuje. Já se nedomnívám, že bych byl kontroverzní osobou, nevím, v čem by to mělo spočívat. Jedna věc je podpora odborné veřejnosti, a to nechci posuzovat. K politické kontroverzi mohu říci, že jsem nikdy nebyl v žádné politické straně, a nedomnívám se, že bych měl jakékoli úzké sepjetí s některou politickou stranou. Mluvím s řadou lidí minimálně z tří hlavních stran - ČSSD, ODS a Čtyřkoalice. Pro komunikaci s vládou a parlamentem je dobrá platforma ze zákona. Co jsem v bance, fungovala komunikace s vládou dobře a nevidím důvod, proč by se to mělo měnit. Věřím, že přes určité napětí kolem jmenování tu nebude do budoucna žádný závažný problém.
Myslíte, že proces výběru kandidátů do bankovní rady je v současnosti optimální?
K procesu jmenování chci říci, že neexistuje dobrý model. Vždy má konečné slovo jeden člověk a těm ostatním se to nemusí líbit. A možnost dosáhnout široké shody je omezená. Snaha dosáhnout konsensu se všemi ani nemusí vést k nejlepšímu řešení. Na jedné straně je bezpochyby jistá ošidnost v tom, že má konečné slovo jedna osoba, je třeba spoléhat na to, že prezident je člověk odpovědný.
Vedl odborné konzultace a spoléhám na to, že v budoucnu tak bude stejně odpovědně postupovat i vláda.
Dosud jste byl viceguvernér a žádné útoky vidět nebyly. Proč teď, když se posouváte v bankovní radě o stupeň výše, byť na post nejvyšší...
To je jedna z věcí, proč si myslím, že je to až příliš vyhrocené. Centrální banku neřídí guvernér, ale bankovní rada. To je sedm nezávislých jedinců, kteří nejsou podřízeni guvernérovi. Všechny jmenuje prezident. Pan Tošovský byl ve funkci jedenáct let, byl předsedou vlády, měl obrovskou autoritu a byl silně vnímám veřejností. Možná i proto, že byl z nás nejvyšší. V budoucím období bude větší důraz na to, že je to tým sedmi lidí. Já se domnívám, že nebudu vyčnívat. Na druhou stranu je fakt, že člověk, který něčemu předsedá, má vždy hlas o něco silnější než ti ostatní.
Jste signatářem Dřevíčské výzvy, členem sdružení Lípa, které mnozí politici vnímají jako zájmovou skupinu. Nedávno jste uvedl, že podpis pod Dřevíčskou výzvou byl "na hraně". Hodláte s přechodem na guvernéra přehodnotit tyto aktivity?
Hodlám. Funkce guvernéra je vnímána mnohem ostřeji. Dřevíč byla jednorázová aktivita, neměla pokračování. Ale mohu zopakovat, že to je na hraně. Jsem také například prezidentem České společnosti ekonomické, což je sdružení ekonomů z akademické oblasti.
Přesto hodlám nabídnout svou rezignaci, a i kdyby mi dali důvěru, nechci pokračovat. Ať už riziko případného konfliktu či zneužití té pozice je domnělé či skutečné, v každém případě není dobré poskytnout prostor pro takové interpretace a útokům vůči centrální bance.
Jak by měla centrální banka pod novým vedením fungovat?
Neřekl bych, že by mělo dojít k nějakým dramatickým změnám. Už v minulosti byla snaha banku orientovat proevropsky, to je, aby se reflektovalo směřování celé ekonomiky. Měla by to být instituce efektivní a úsporná.
Které oblasti ekonomiky vnímáte jako zdroje možné nestability?
Máme pravidlo, že zhruba deset dnů před jednáním o měnových otázkách o nich nemluvíme, takže budu obecný a budu se odvolávat na poslední jednání. Charakterizovali jsme několik rizikových oblastí. Jednou je, že budeme pečlivě sledovat vývoj cen ropy a jaké mohou být dopady na cenovou hladinu v České republice. Za druhé dochází k určitému obratu u obchodní bilance. Bezpochyby je tam velký vliv cen ropy, ale objevují se další faktory. Ty musíme zanalyzovat - nakolik jsou signálem případně rychlejšího oživení ekonomiky, než jsme dosud předpokládali, nebo co přesně za tím stojí. Další oblastí, na kterou jsme poukázali jako na problematickou, jsou veřejné finance. Není to jen náš názor, například Mezinárodní měnový fond na to poukazoval při poslední misi. Je důležité, aby veřejné finance byly udržitelné ve střednědobém období, k tomu je třeba provést určité reformy. Druhou věcí je růst deficitu státního rozpočtu. Je logické, že když je země v recesi, bude podporovaná fiskální politikou. Ale je třeba si klást otázku, zda již nejsme v jiné fázi hospodářského cyklu. My se domníváme, že se už ekonomika dostává jinam a fiskální politika by neměla být expanzivní.
Zmírní ČNB bankám pravidla pro tvorbu rezerv? Jde například o opatření, že banky musí zástavy nemovitostí nahradit rezervami...
Bankovní dohled je postaven na mezinárodních standardech. I když existují mezi zeměmi rozdíly, tak podle našeho srovnání lze prokázat, že nejsme nijak nadměrně přísní. Nejvíce bylo diskutované opatření, na které upozorňujete. Pokud nejsou úvěry jištěné nemovitostmi spláceny, tak vyžadujeme dodatečné rezervy. Souviselo to se stabilizací sektoru a bylo to správné. Pro některé banky to byl problém, ale do značné míry jsou již rezervy vytvořené. To opatření tedy postupně odumírá samo od sebe. Díváme se na to pragmaticky. Jakmile uvidíme, že se lepší vymahatelnost práva, bude to signál pro změnu.
Je bankovní sektor stabilní?
Bezpochyby je stabilnější a v lepší formě než kdykoliv předtím.
Proces stabilizace se chýlí k závěru a předpokládám, že to završí privatizace Komerční banky.
Centrální banka bedlivě sleduje vyjednávání odborů o růstu mezd. Odbory přišly s požadavkem až čtyřprocentního reálného růstu mezd, tedy o osm až deset procent nominálně. Považujete to za přijatelné s ohledem na očekávanou inflaci?
S odbory se scházíme dvakrát ročně, z toho jednou před Vánocemi, a schůzka je dohodnuta i letos. Myslím, že pro obě strany je velmi užitečné vyměnit si názory. My dáme k dispozici naše doporučení a zároveň posloucháme, co říká druhá strana. Komunikace je klíčová, ale dnes nejsem schopen hodnotit pozice odborových svazů.
Guvernér se pravidelně účastnil zasedání vlády. Hodláte na tuto praxi navázat, nebo je vhodnější vybírat si a nechodit na každé jednání?
S panem Tošovským jsme o tom debatovali. Byla shoda, že v prvních letech transformace to bylo užitečné. S postupující dobou ta naléhavost už není tak potřebná. Nicméně závisí to hodně na dohodě předsedy vlády s centrální bankou. Mám za to, že já nebo některý z viceguvernérů bychom měli nadále participovat na jednáních vlády. Odrazilo se to i v diskusi o novele zákona, kde je řečeno, že u významných rozhodnutí, která mají měnové dopady, bude účasten guvernér či některý z viceguvernérů. Tam tedy není sporu. Ale je řada rozhodnutí, která nemají s centrální bankou žádnou souvislost a guvernér tam může být postrádán.
Přirozeným partnerem pro centrální banku je ministr financí.
Tam je důležité, aby komunikace byla dobrá.
Konzultoval s vámi prezident celé složení bankovní rady?
Pana prezidenta zajímal názor všech členů bankovní rady. Kromě jiných věcí se ptal i na tyto personální otázky. Je důležité, aby těch sedm lidí spolu dobře fungovalo, aby to byl tým.
Co budete dělat o víkendu?
Předpokládám, že si zajezdím na kole, možná půjdu na kolečkové brusle. Kolo mám hodně rád.
Sportujete hodně?
Je fakt, že sport mám rád, pomáhá to udržovat duševní rovnováhu. V zimě zkouším prakticky vše, lyže, snowboard. Co jsem v bance, tak jsem přišel na chuť tenisu. Vždy po bankovní radě to máme jako relaxaci.
Prý jste lezl v Himálaji...
Byl jsem tam v roce 1998 a to jsem se jako turista vyškrábal s českou expedicí do sedla v sedmi tisících. Letos to byla vysloveně vysokohorská turistika v oblasti, kde jsou hezké pohledy na Everest.
Když jsme u vrcholů, považujete funkci guvernéra za kariérní vrchol?
To už je hodně osobní. Tak, je mi čtyřicet, působil jsem v akademické sféře, v soukromém sektoru a teď jsem v centrální bance. Vždy mě bavilo to, co jsem v daném okamžiku dělal, ale až za zhruba čtyři roky skončí můj mandát, nemám jasno, které z těchto činností se budu nadále věnovat.
