Aby žebříček vypovídal o co největším počtu "normálních" lidí, zkoumali jsme jen firmy s více než padesáti zaměstnanci. Pokud to bylo možné, odečítali jsme platy nejvyššího vedení.
GRAFIKA: PLATOVÁ HITPARÁDA FIREM, KTERÉ DOBŘE PLATÍ
Firma SAP má v Česku 187 zaměstnanců, kteří - zjednodušeně řečeno - radí jiným firmám, jak zorganizovat práci, počítače a celý chod společnosti. To je velmi cenná služba. "Software od SAP dnes v Česku používá devět společností z top 10," říká mluvčí české pobočky Květa Kubotová.
V platové hitparádě MF DNES je padesát firem, kde se platí nejméně 40 tisíc. Firmy, které se zabývají informačními technologiemi, jsou v platové hitparádě zastoupeny nejčastěji. Jen v první desítce je jich šest. Přes stotisícový průměr se přehoupla také firma IBM.
Průměrný plat v Česku byl loni necelých 19 tisíc. Dvě třetiny Čechů nedosáhnou ani na tento průměr. Mnoha lidem to může přijít nespravedlivé, ale vysoké platy většinou mají logický důvod.
"Velkou roli v těchto oborech hraje nedostatek kvalitních lidí. Konkurenční prostředí tak tlačí na růst mezd," vysvětluje šéf české pobočky personální agentury Grafton Milan Novák.
Podobně hovoří i Markéta Dvořáčková ze Citibank, kde je průměrná mzda bezmála sto tisíc, nejvíce v českém bankovnictví. "Jsme ochotni si za kvalitu lidí zaplatit," říká Dvořáčková.
Většina firem v první padesátce jsou mezinárodní špičky ve svém oboru. Microsoft, Pfizer či IBM dobře platí své lidi i v zahraničí. V Česku tyto společnosti obvykle zaměstnávají několik stovek lidí, až na výjimky sídlí v Praze, která výší platů ční nad zbytkem země.
Bonusy táhnou plat vzhůru
I v nejlépe platících firmách však existují podstatné rozdíly v příjmech. Často díky tomu, že velká část mzdy připadá na nejrůznější odměny a bonusy. "Motivační složka tvoří někdy i více než polovinu platu," potvrzuje ředitel Oracle Czech Martin Illner.
SAP odměňuje v Česku stejným způsobem jako v zahraničí. "Celosvětově platí pravidlo, že zhruba polovinu platu tvoří jednou ročně vyplácené bonusy," upřesňuje Kubotová.
Firmy také přiznávají, že pozorně sledují vývoj mezd u konkurence. "Mnohdy si nechávají dělat i speciální marketingové průzkumy," uvedl Novák z Graftonu. Díky nim mají přesný přehled, jak si jejich lidé ve srovnání s konkurencí vedou.
"Naše zaměstnance platíme v oboru farmacie v rámci tržního průměru a v oboru chemie nad průměrem," sdělila Hana Musilová, manažerka lidských zdrojů farmaceutické firmy Merck, kde je průměrný plat téměř 50 tisíc.
Nadstandardní výdělky jsou kromě jiného vyváženy vysokým pracovním nasazením. Firmy si to dobře uvědomují a nabízejí zaměstnancům množství dalších výhod.
Nepeněžní bonusy se v jednotlivých firmách značně liší. Nejčastější odměnou je mobilní telefon, možnost využít služební automobil k soukromým účelům či příspěvky na penzijní připojištění.
Existují však i jiné způsoby, jak zaměstnance motivovat. "Lidem na vyšších pozicích plně hradíme prestižní studium MBA," uvedl Miroslav Sedlák z Provident Financial, která však s průměrnou mzdou necelých 37 tisíc skončila mimo první padesátku.
Jinde si mohou zaměstnanci sami vybrat, jak chtějí od firmy přilepšit. Mají k dispozici určitý počet bodů a sami si vyberou, zda si za ně vyberou příspěvek na fitcentrum, jazykovou školu nebo penzijní spoření. Říká se tomu "kafeterie" a funguje to třeba ve Vodafonu a T-Mobilu.
Ve Vodafonu lákají lidi na neformální styl oblékání. "Nikdo nemusí chodit v obleku a kravaty se u nás nenosí," říká mluvčí Jakub Hrabovský o firmě, kde je průměrný plat včetně šéfů skoro 50 tisíc.
Peníze nejsou všechno
Personalisté upozorňují, že u nejcennějších zaměstnanců musí šéfové myslet i na jiné věci než na peníze. Důležité je, jak je práce zajímavá a jak vysoko to člověk může ve firmě dotáhnout. I když to zní jako klišé, důležité jsou i vztahy s kolegy, s nimiž nejlépe placení lidé často tráví víc času než s rodinou.
Bez peněz to ale nejde. "Z našich průzkumů vyplývá, že finanční motivace je jedním z nejdůležitějších faktorů," říká Milan Novák z Graftonu.
Přeplácení však podle něho má jen krátkodobý efekt. "Pokud se zaměstnanci ve společnosti nelíbí a necítí se ‚šťastný‘, začne brzy uvažovat o změně," upozorňuje Novák.
Přetahování lidí je drahé a složité, proto firmy hledají jiné cesty.
Jednou z nich je poohlédnout se v cizině. "Hledat na českém pracovním trhu některé IT profese s vyšší specializací, to je jako hledání jehly v kupce sena," říká personální ředitel IBM ČR Petr Draxler.
Čím větší nedostatek, tím dřív je třeba začít lovit. Proto schopní odborníci dostávají nabídky už během studia. "Na juniorské pozice SAP nabírá talentované absolventy zejména z technických univerzit, kteří jsou navíc důkladně jazykově vybaveni. To znamená, že za sebou mají například zahraniční pobyt či stáž," říká Kubotová ze SAP.
