Ekonomika je nevyzpytatelná. Finanční trhy se ve středu třásly strachem před tím, že Slovensko odmítne naplnit peněženku eurozóny, přezdívanou euroval. To se stalo, ale žádné zemětřesení se nekoná. Je to klid před bouří? Čtenářům na položené dotazy odpovídal ekonom ČSOB Jan Čermák.
Ekonomové, analytici a politici ve světě i v ČR neskrývali obavy z možných dopadů potopení reformy záchranného fondu eurozóny (EFSF). Hovořilo se o otřesech burz a padání akcií, kolísání měnových kurzů, rostoucí nedůvěře v evropské ekonomiky a zejména v zadlužené země, a také o zdražování úroků v bankách a hrozbě návratu recese. (O možných dopadech čtěte zde)
Odpovědi Jana Čermáka čtěte zde |
"Vyšší riziková prémie by se následně projevila jak v obtížnějším přístupu k úvěrům, tak v propadu akciových trhů. Dotyčný úbytek bohatství by především domácnosti ve vyspělých zemích pocítily velmi negativně, což by dále snížilo jejich ochotu utrácet," odhadl ve středu ekonom ČSOB Jan Čermák. Podle něj Slovenské veto znamená i vyšší riziko návratu recese.
Co je euroval?Zkrácený název pro Evropský fond finanční stability (EFSF). Letos v červenci se eurozóna dohodla na zvýšení garance v záchranném fondu na 780 miliard eur (na Slovensko z této částky připadá částka 7,7 miliardy eur). To má fondu umožnit poskytovat půjčky zadluženým státům v původně zamýšleném objemu 440 miliard eur (10,8 bilionu Kč). Zároveň má EFSF získat některé nové pravomoci. Umožní například uvolňování dočasných úvěrů pro problémové země do doby, než se v zahraničí odsouhlasí pomoc. Nově bude také možné skupovat dluhopisy, které mají tyto země problém udat na trhu. Peníze bude možné použít i na rekapitalizaci bank. |
Zatím se silnější reakce finančních trhů nedostavily. Evropské burzy se chovají, jako by se nic nestalo a burza v Praze spokojeně roste. (více čtěte zde) Trhy možná věří, že ke schválení nových mechanismů a rozšíření záchranného polštáře na 780 miliard eur z nynějších 440 miliard přece jen velmi brzy dojde.
Jan Čermák je přesvědčený o tom, že schvalování EFSF na Slovensku je už započítáno do cen aktiv, to znamená devizových kurzů nebo akcií. "Dopad na kurzy by měl být mizivý," řekl v rozhovoru.
Čtenáře nejvíce zajímalo, zda má smysl zachraňovat země jako Řecko a tím legitimizovat jejich zadlužování. Ekonom ČSOB hájí kontrolovaný (řízený) bankrot Řecka. V případě divokého bankrotu je příliš velké riziko, že s sebou krachující země strhne i velkou část globálně propojeného finančního světa.
"Čekala by nás nová vlna finanční krize, jejíž uhašení by stálo více, než kolik činí zadlužení celého Řecka. Zjednodušeně řečeno pomocí Řecku, Irsku či Portugalsku si EU kupuje čas, který nakonec doufejme povede k nižším ztrátám," vysvětluje, proč nenechat předlužené země jednoduše zkrachovat.
Vyloučení z eurozóny je podle něj hodně diskutabilní záležitost a navíc zřejmě prakticky a právně neproveditelná.
